Pokračuji ve výčtu svých zjištění za uplynulých 30 let života. Seznam není seřazen v žádném pořadí. Nechte se inspirovat.
11. Čekání na správnou příležitost nefunguje.
Nikdy nebude správná. Vždycky bude něco, co se nám nebude zdát úplně příhodné. Je ale třeba i přesto začít. Výmluvy typu: „není na to správný čas“, „teď se to nehodí“, „počkáme do příštího týden“, jsem používal také často. A právě díky nim jsem se do ničeho nepustil. Zdálo se, jako by vesmír byl proti mě, když jsem chtěl něco udělat, protože pokaždé nebyly podmínky ideální. Chyběla mi nějaká znalost, nebo jsem se na to zcela „necítil“. Když si ale vzniklou situaci zanalyzuji dojdu k závěru, že pokud mi chybí znalost, tak je potřeba si ji doplnit a pokud mi nezbývá čas, tak je potřeba si ho udělat, nebo lépe nastavit priority. Dlouho jsem chtěl psát, ale nikdy na to nebyla příhodná chvíle, až do té doby, kdy jsem si řekl, že prostě začnu. Nebylo to ideální, nebylo to bez chyby, ale začal jsem. Tenhle akt pro mě byl velice důležitý, protože další kroky byly snazší. A od té doby se snažím psát pravidelně.
12. Málo je někdy více.
Není potřeba, aby výsledný produkt byl dokonalý a všeobsahující. Někdy stačí úplně základní věc. Souvisí to zcela určitě s dokonalostí, která neexistuje. Člověk se snaží o její dosažení, ale uniká mu hlavní smysl celého počínání. Nesnažit se obsáhnout všechno. Dostačující je základ, na kterém se dá poté pokračovat. Když budu psát velice obsáhlé články a spojovat do sebe přemíru témat, tak články přestanou dávat smysl, protože v nich bude mnoho informací. Zaměřím-li se ale na jedno téma v jednom článku, můžu očekávat, že dojde k jeho pochopení a čtenář nebude zahlcen. Proto se snažím aplikovat pravidlo méně je více i do dalších oblastí.
13. Láska přichází, když to nejméně čekáme.
V mém případě je to pravda. Než jsem potkal Lucku, tak jsem byl dlouhou dobu sám. A měl jsem tendenci neustále si hledat k sobě přítelkyni, která by mi vyhovovala. Prahl jsem jednoduše po lásce. Jenže čím více jsem se snažil slečny oslnit, tím hůře se mi to dařilo. A když už se povedlo a měl jsem možnost slečnu poznat, zjistil jsem, že nemáme mnoho společného. Takže jsem skončil zase sám. Po několika pokusech jsem své snahy vzdal a přestal jsem vyhledávat svou drahou polovičku. A jak už to v životě bývá, když se po něčem přestanu pídit, tak mi život sám projeví náklonnost. A právě v takovéhle chvíli jsem poznal Lucku. Ve chvíli kdy jsem nikoho nehledal, nebyl jsem pod stresem, že nemám vztah. Byl jsem uvolněný a sám sebou. Bylo to osudové setkání. Naše oči se střetli na tanečním parketu a oba jsme pocítili sílu našeho pohledu. Dali jsme se spolu do tance a řeči. Příjemný pocit sílil a my jsme se domluvili, že se setkáme druhý den, abychom se lépe poznali. Tady bych mohl příběh ukončit, vyzněl by ideálně. Chci ale ukázat, že ideální nebylo nic. Bylo třeba o lásku bojovat. Vedli jsme spolu nespočet rozhovorů, hádali jsme se a usmiřovali. Postupně jsem zjišťovali, co vlastně od vztahu chceme a společně jsme na něm začali pracovat a tento proces neustále pokračuje. Záleží nám na tom druhém. Většina hádek je o banálnostech nebo o věcech, se kterými vůbec nesouvisí. Stanovili jsme si takové pravidlo, že si budeme na rovinu říkat, co nás trápí a jaké jsou naše potřeby. Omezili jsme na minimum odpověď: „nic se neděje“, když se opravdu něco děje. Dopřáváme si čas na rozmyšlenou, když jeden není ve své kůži, ale nedokáže tomu druhému sdělit příčinu. Respektujeme jeden druhého. A neustále se učíme.
14. Pravda je lepší než milosrdná lež.
Samotnému mi není příjemné, když někdo říká něco, co nemyslí doopravdy. Jednoduše lže, ať už z jakéhokoliv důvodu. Sám nemám rád tenhle přístup, a tak se mu snažím také vyvarovat. Někdy to s sebou nese velice nepříjemný pocit, když někomu mám sdělovat pravdu, která není zcela jistě pochvalná. Ale zase postupuji podle svého pocitu, že bych sám chtěl, aby se se mnou jednalo na rovinu. V tom případě sděluji pravdu. Někdo může namítat, že je tento přístup drsný. Mě přijde drsné celý život lhát lidem do očí. Hrát si na někoho, kdo nejsem, jen abych byl oblíbený. Samozřejmě nikdo nechce slyšet své nedostatky. Jenže kdyby mi je nikdo nesdělil, tak nevím, že na nich mám zapracovat. Pravda nabízí nádherný prostor pro posun lidské osobnosti. Lež nabízí pouze uchlácholení a oslabení. Mým cílem není být oblíbený, ale pravdivý.
15. Zastavit se a zamyslet se.
Vždycky když jsem ve spěchu, tak mi všechno trvá o dost déle, než kdybych byl v klidu. Třeba, když chvátám domů a snažím se zastrčit klíče do zámku. Tahle operace je velice nesnadná. Na druhou stranu, když nechvátám, tak nemám problém klíče do zámku strčit na první pokus zcela podvědomě. A takhle je to se vším, proto používám techniku hlubokých nádechů, abych se uklidnil a mohl jsem bez problému vykonat činnost, na kterou se chystám. Rád si také dopřeji čas k tomu, abych si promyslel, jaké budou moje další kroky. Nechci pouze provádět činnost pouze pro činnost samotnou, ale tak, aby mi dávala smysl. Když mi něco smysl přestane dávat, zastavím se a zamyslím. Nemá smysl pokračovat směrem, který nevede tam, kam chci dojít. Proto si dávám tu možnost změnit svůj kurz, i když už jsem někde hodně daleko.
16. Vyzkoušet více možností než se rozhodnu.
Mám rád možnost volby. Někdy není na začátku zřejmé, jaká možnost je ta nejlepší, proto je pro mě ideální, když si jich můžu vyzkoušet více. S časem se mění preference a chutě. Šálek čaje, který mi chutnal před třemi roky, mi již nechutná. Přešel jsem z černého čaje na zelený a jsem momentálně spokojený. Neznamená to, že budu pít až do konce svých dnů pouze zelný čaj. I ten můžu v budoucnosti zaměnit za jiný, nebo s pitím čaje nadobro přestat. A podobně to funguje i v životě. Nechci se omezovat pouze na jednu možnost, ale vyzkoušet jich více a vybrat si tu, které mi nejvíce vyhovuje. Začal jsem se cvičením v posilovně a chtěl jsem pumpovat objem, aktuálně cvičím doma s vlastní vahou a zajímá mě maximální síla. Je to zcela jistě o možnosti volby.
17. Najít si čas sám na sebe.
V dnešní uspěchané době plné různých přístrojů na zajištění zábavy a „spojení“ s okolním světem jsme vlastně velkou část života sami, ale snažíme se od tohoto pocitu utéct a zabavit se. Proč tedy nevyužít této chvíle a neudělat si čas sami na sebe. Je příjemné, když nemusím mít u sebe telefon a listovat v něm, ale můžu pouvažovat nad tím, co mě zajímá a baví. Nebo nemusím dělat nic, prostě si lehnu nebo sednu do pohodlné pozice a vychutnám si tuto chvilku, kdy jsem pouze sám se sebou. Zcela jistě je přínosné účastnit se společenských aktivit, ale nezapomeňte také na sebe. Věnujte si pozornost a možná přijdete na řešení problému, který vás dlouho trápí, když si dovolíte hezky v klidu o něm přemýšlet.
18. Zachraňovat svět po menších částech.
Není třeba zachraňovat celý svět, pokud je to váš denní chleba, tak všechna čest. Pro nás ostatní, kdo se chtějí podílet na záchraně světa, pojďme to dělat, ale postupně. Samozřejmě jsem chtěl zachránit svět, když jsem byl malý. Takových problémů k řešení. Od počátku je nám dána možnost pomáhat druhým a my ji rádi využíváme. Jenže není pomoc, jako pomoc. Nejvíce škody napáchají dobré úmysly. Člověku, který je v tísni a chce se o sebe postarat, nepomůže, že ho zasypete penězi a oblečením. Tímhle způsobem mu dáváte najevo, že když bude mít příště zase problémy, tak za vámi přijde a bude od vás žádat peníze a oblečení a přestane se sám snažit. Je možnost mu dopomoci jinak a něco ho naučit, to by mohl využít pro svou obživu, nebo mu poskytnout nástroje. Ještě lepší přístup se mi ale zdá ten, že zachráníte sami sebe a poté budete pomáhat druhým. Když nejste vyrovnaní a pomocí ostatním si řešíte pouze nějaké své problémy, není to čisté. Investujte na začátku energii do sebe a vyřešte si svoje trable a starosti a díky tomu dokážete pomoci ostatním.
19. Dělat to, co opravdu chci.
Jedno ze zásadních zjištění. Čas na světě je krátký a nemá smysl ho věnovat něčemu, co dělat nechci. Po většinu času se snažím prožívat život naplno a vybírat si, co budu dělat. Když jsem dělal něco, co jsem nechtěl, tak jsem nebyl nadšený a výsledek podle toho také vypadal. Daleko snazší je dělat to, co mě baví. Výsledek opravdu stojí za to, protože do činnosti dávám velké úsilí. A co chci dělat? Pokořovat svoje hranice a dál je rozšiřovat. Tohle je přesně činnost, která mě baví a posouvá mě dále.
20. Štěstí je pouze stav mysli.
O ničem jiném to opravdu není. Šťastný můžu být tady a teď jen pokud si to dovolím. Není třeba čekat na příhodnou situaci, které mě má učinit šťastným. Až vyhraji ve v loterii, tak budu šťastný, ale proč čekat tak dlouho. Štěstí z loterie stejně brzy vyprchá a cítíte se jako dříve. Ale když pracujete na svém pocitu štěstí, když ho řádně rozvíjíte, tak můžete dosahovat radosti a štěstí neustále. Zkuste si udělat takové malé cvičení. Jaké máte štěstí, že jste naživu, máte ruce a nohy, vidíte, slyšíte a cítíte. Máte kde spát a máte co do úst, abyste se zasytili. Opravdu máte štěstí. A všechno ostatní je pouze luxus. Když váš opustil přítel, nesmutněte, máte obrovské štěstí v tom, že si můžete najít někoho, s kým si budete rozumět. Je to lepší, než být ve vztahu s někým, s kým si nerozumíte. Dovolte si být šťastní.
Příště se můžete těšit na závěrečný článek z trilogie.