Na letošní dovolenou jsme vyrazili do Jeseník na začátku července. Počasí nám přálo a nebylo ani horko ani zima. Sem tam sice zapršelo, ale většinou v noci. Každý den jsme vyráželi na túry po okolí. Jednou jsme se vypravili vlakem do Lipové lázně a šli jsme se podívat na místní faunapark. Byla to hlavně zábava pro děti. My dospělí jsme si užili dětský smích a nadšení z rozličných druhů zvířat, které ve faunaparku měli. Procházeli jsme se po okolí lázní v Jeseníku a ochutnávali jsme vodu z pramínků. Navštívili jsme Velké mechové jezírko na Rejvízu.
Za tu dobu, co jsme byli na dovolené, jsem přišel na jednu věc, že mi velice chybí být venku a hýbat se. Myslel jsem si, že trávím venku hodně času, ale až když jsem měl možnost být každý den na dovolené venku ve volné přírodě, přišel jsem na to, že když jsem doma, tak ven chodím opravdu sporadicky. A je to pro mě velká škoda.
Všude dobře, venku nejlépe
Když jsme byl malý a potom větší kluk, tak jsem velkou část svého volného času trávil venku. Jezdil jsem na kole s kamarády po okolí nebo jsem prostě chodil pěšky. Vymetl jsem každý les, remízek nebo potok v okolí. Doma jsem se zdržovat minimálně.
Když jsem byl o něco starší, jezdil jsem na tábory s turisty. Ať už se jednalo o letní, zimní nebo jakékoliv jiné. Byl jsem skoro na všech a o víkendech jsme vyráželi na pochody. Na táborech mě vždycky bavilo, že tam byla spousta lidí a rozličných aktivit. Vedoucí pro nás vždy připravili celotáborovou hru a my postupně plnili úkoly a sbírali body. Jednou z aktivit bylo přespání venku pod širákem nebo noční hlídání tábora. V té době jsem se bál opravdu hodně, ale vydržel jsem a tábor uhlídal.
Dnes když na minulou dobu vzpomínám mám úsměv ve tváři. Něco z aktivit se postupně vytratil a nahradila je práce nebo jiné prospěšné činnosti. Po pravdě mi ale pobyt venku a hraní si v lese chybí. Julinka když jdeme lesem, tak si chce často stavit domečky pro skřítky. Většinou se k ní přidám a pomůžu ji se stavbou. Je to opravdu osvobozující a velice tvořivé.
Hraní si s dětmi
Jednou jsme si s Julčou hráli na schovávanou v poli s vysokým obilím. Ta se mohla nasmát, když jsem jí hledal nebo ona hledala mě. Jsou to dětské hry a pobyt venku po čem moje srdce teskní. Rád bych mu zase dopřál něco hravosti a čerstvého vzduchu.
Jsem zaměstnán v kanceláři, kde je vzduch proháněn přes soustavu trubek a teprve poté se dostane do prostoru, kde se nacházím. Když odejdu z práce, tak jedu autem domů, kde jsem zavřený zase uvnitř. Je potřeba totiž udělat různé úkony, aby domov zůstal domovem a nestala se z něho pastouška. Jenže potom už nemám kolikrát sílu se někam vydat a tak jsem raději zalezlý doma.
Jenže mě chybí být venku a díky dovolené jsem to zase zjistili. Vlastně mi to dělá dobře. Cítím se potom více uvolněně a v pohodě. Jsem rád, že jsme se po práci vydali na přehradu, já jsem si mohl zaplavat a holky se zatím ráchali ve vodě u břehu. Příště půjdu zase rád. Ať žije příroda a my všichni v ní.