Doma je člověk v bezpečí před všemi nástrahami vnějšího světa. Kdykoliv někam vyrazí, vystavuje se nebezpečí něčemu novému a nepoznanému. Nemluvím tu o nebezpečí přímo na životě, ale o nebezpečí, že budou ovlivněny jeho návyky. A dlouhodobé návyky, jak známo, vedou k dlouhodobým výsledkům. Když budu často pěstovat sport zvaný gaučink, budu skvěle vytrénovaný na to ležet v poloze na zádech nebo na boku a sledovat televizi. Avšak na nic jiného.
Naopak budu-li se věnovat cvičení a kvalitnímu příjmu potravin, tak mi jejich nedostatek nebude dělat dobře. Když všechno tohle vím, tak můžu udělat jednu věc a to je nastavit si i své prostředí podle toho, čeho chci dosáhnout. Takže si rezervuji čas na cvičení, vybavím si doma tělocvičnu nebo si najdu nějakou v okolí a nakoupím jen to jídlo, které mi dělá dobře a to potom požívám a jím. Super. Takhle to krásně funguje a jsem na cestě k úspěchu.
Když opustím domácí prostředí
Jenže co se stane, když musím vyjet někam mimo bezpečí mého domova, kde jsem udělal všechny potřebné kroky, abych se ochránil a nevystavoval se zbytečně pokušení v podobě velké televize nebo lednice plné sladkých a nezdravých jídel? Můj systém dostane nakládačku a je obrácen na lopatky, pokud se nepřipravím.
A přesně to se mi stalo o víkendu. Jeli jsme na návštěvu k rodičům a přespávali jsme na chatě. Akorát jsem si nenapsal seznam toho, co chci nakoupit, a vybíral jsem až v obchodě. Tenhle postup většinou nedopadne dobře, protože nakupuji očima, místo toho, abych do košíku dával věci, které jsou na seznamu. Takže jsem si koupil brambůrky, salsu, křupky a další mlsání, které si obvykle nekupuji, protože není na seznamu. Samozřejmě jsem si do košíku přidal i zeleninu a ovoce, ale neměl jsem pocit, že by mě to mělo zachránit.
Když jsme dorazili na chatu, tak jsme ještě od našich dostali plno domácích dobrot jako je švestkovo-borůvkový koláč nebo spoustu chutně vypadajících omáček k masu, kterým se obyčejně vyhýbám. Samozřejmě jsem neodolal a dopřál jsem si od všeho větší kus. Je vidět, že když se přede mnou objeví nějaká zapovězená pochutina, mám velký problém jí odolat. Tudíž se doma snažím jejich přítomnost eliminovat.
Jak si pochutnat bez výčitek
S chutí jsem snědl koláč a ochutnal omáčky k masu a ještě další pochutiny, co byly na stole. Celkově jsem si pochutnal. Horší bylo, že když jsme se zvedal od stolu, tak jsem si připadal velice těžký s nafouklým břichem. Zkoušel jsem se toho nepříjemného pocitu zbavit tak, že jsem si zaplaval v blízkém rybníce, ale vůbec mi to nepomohlo. Do konce víkendu nepříjemný pocit nafouklého břicha stále trval.
A to vůbec nemluvím o tom, že jsem se za celou dobu nedostal ani jedenkrát ke cvičení. Pohyb jsem měl akorát, když jsme se šli projít s holkami okolo rybníka. Na druhou stranu jsem mohl být s našimi a pobavit se o tom, jak se mají oni a jak se mám já. Jsme rád, že jsem je viděl.
Příště se ale na podobný výlet lépe připravím.
- Napíšu si seznam věcí a jídla, co potřebuji, abych se mohl adekvátně stravovat, a podle něho potom nakoupím.
- Dopřeji si ochutnat nachystané dobroty, ale ne všechny, prostě si budu muset vybrat jen některé.
- Naplánuji si, kdy budu cvičit a budu se plánu držet. Rád se hýbu a nerad vynechávám.
Prostě jde o to, abych si pro sebe nejlépe připravil prostředí, kde potom budu fungovat, a nemusel jsme se zbytečně složitě rozhodovat, zda si dám to nezdravé jídlo. Prostě, když ho kolem sebe nebudu mít dostupné, tak je velká pravděpodobnost, že si ho nedám a budu se držet svého stravovacího plánu.
Poděkování za úvodní fotografii: Linas Ikanevičius via unsplash cc