Přesně takhle to začíná. Pro jednou se nic nestane, když si dnes dopřeji. Přece se normálně hlídám a dávám na sebe pozor. Ale dnes je výjimečný den. Tak bych mohl porušit svoje zásady a svůj systém a dopřát si, co hrdlo ráčí. A já s tím nemám žádný problém. Tohle je zcela v pořádku. Jen je potřeba dávat pozor na to, aby se ojedinělé dopřání nestalo našim zlozvykem.
Znám to z vlastní zkušenosti. Měl jsem teď o prázdninách trochu volna pro sebe, a tak jsem si řekl, že si trochu dopřeji. Koupil jsem si brambůrky a dal jsem si je večer k filmu. Na tom by nebylo nic špatného. Jenže já to tak udělal další večer a ten další. A přidal jsem si ještě jeden film, takže jsem koukal dlouho do noci a ráno jsem byl nepoužitelný. A všechno to začalo jen nevinnou myšlenkou: dneska si jednou dopřeji. O přemíře jídla ve večerních hodinách ani nemluvím. Všechno, co jsem měl předtím nastavené a v klidu dodržoval se mi podařilo během jednoho týdne nabourat.
Jak z toho ven?
Na začátku to bylo příjemné a opojné, ale postupně se z toho stal nepříjemný zvyk, kdy mi nebylo moc dobře z toho, že jsem do sebe cpal tolik brambůrek a dalšího jídla. A ještě k tomu jsem byl každé ráno vyčerpaný z nedostatku spánku. Plány, co jsem měl na týden, že stihnu, vzali za své, protože jsem se k nim vůbec nedostal. Celý program dne se posunul o několik hodin a potom večer, kdy bych měl čas na nějaké další věci, tak jsem byl unavený, že jsem skončil zase u filmu a brambůrek.
Uvědomil jsem si, že tohle není cesta kterou bych se chtěl vydat. A začal jsem zase postupně omezovat svoje dopřávání. Sledoval jsem už jenom jeden film, někdy i žádný. Nedával jsem si pokaždé brambůrky a začal jsem dělat věci i venku a více cvičit, abych měl fyzickou aktivitu a neválel se jen na gauči. Postupně se to dostává do starých kolejí, kdy mám svůj systém, který dodržuji. Asi nejdůležitější bylo si uvědomit skutečnost, že dělám něco, co sám ani nechci.
Použil jsme svůj starý systém a držel jsem se ho pevně. Tím jsem naskočil do správného vlaku, který směřuje ke zdravému životu, který je možné naplno prožívat. Bylo zajímavé sledovat, jak jednoduše se dá sejít z cesty a válet se v příkopu.
Dopřát si
Jak jsem psal výše, nemám problém s tím si jednorázově dopřát. Dát si nějakou dobrotu. Podívat se na nějaký film. Relaxovat jiným způsobem než obvykle. Zajít si na pařbu a opít se. Jen to není věc, ve které bych chtěl soustavně pokračovat. Důležité je, abych já byl v tomhle případě pánem situace, a ne abych byl jen pozorovatel a koukal, jak se na mě všechno valí. Přijmout za své činy odpovědnost a posunout se dál. Dopřával jsem si nadmíru, uvědomil jsem si to a posunul se dál. Není třeba se mrskat neustále za chyby.
Takže na dopřávání s rozumem a s otevřenou myslí, kdy víte co děláte. A pokud nevíte, co děláte a už se v tom vezete, tak se zastavte a zhodnoťte si danou situaci. Je to pro vás takhle v pohodě a chcete v tom pokračovat, nebo to v pohodě není. Tak rychle pryč.
Poděkování za úvodní fotografii: Toa Heftiba via unsplash cc