Pokud jste nikdy nebyli v Rusku a máte o něm všeobecné povědomí a samozřejmě zažité předpoklady, ať už dobré nebo špatné, tak si přečtěte knihu Stephana Ortha. Jeho vyprávění o dobrodružné cestě Ruskem z jednoho gauče na druhý, z jedné dači do jiné vás chytne a zajisté nepustí. Budete muset dočíst až do konce a dozvědět se úplně všechno o Rusku. Nebo alespoň o jeho malé části, kterou se Stephanovi podařilo projet.
Tuto zajímavou knihu jsem si nevybral sám. Dostal jsem ji darem pod Vánočním stromečkem a samotného mě překvapila. Doslova jsem ji za pár zní přečetl. Rusku je pro mě obrovskou zemí plnou tajemna a zároveň všeobecně známých předpokladů, jako že rusové snídají vodku a podobně. Proto jsem se rád začetl do stránek a postupně jsem objevoval život v této zemi. Autor popisuje na začátku knihy jakým způsobem si vybíral své hostitele. Většinou to jsou zajímaví lidé, se kterými si má o čem popovídat.
Celý princip fungování couchsurfingu je zajímavý. Lidé nabízejí možnost u sebe doma přenechat na přenocování gauč, postel, nebo třeba jenom matraci v rohu a nechtějí za to zaplatit. Většinou na oplátku ale chtějí rozmlouvat s hostem a poslouchat jeho cestovatelská dobrodružství. Někdo si zase rád procvičí angličtinu, když k němu přijedou cizinci z celého světa. Pro cestovatele je zase výhoda, že nemusí platit za nocleh a pozná místní lidi, kteří mu mohou doporučit místa, na která se vydat, aniž by sám dopředu o nich věděl. Je to taký výměnný obchod. Pokud vás couchsurfing zajímá a chcete se o něm dozvědět více, tak navštivte stránky https://www.couchsurfing.com/.
Rusko jak ho neznáte
V knize se dozvíte plno zajímavostí z rozličných měst Ruska. Ale hlavně poznáte celkem detailně hostitele, kteří nabízeli Stephanovi nocleh. Nakonec to nejsou zase až tak rozdílní lidé od nás. Možná máme mnoho společného. Ale najdou se určitě i věci, ve kterých se výrazně lišíme. Většinou ale jsou všude pohostinní a nabídnou autorovi kus dobrého jídla nebo v případě divokého Kavkazu rovnou účast na hostině na počest ukončení ramadánu. Ano Rusko je zemí mnoha náboženství a mnoha různých skupin. Najdete zde zástupce pravoslavné církve, muslimy, budhisty, ale třeba i šamany.
Docela mě pobavili zmínky o řidičských schopnostech Rusů se kterými Stepnah cestoval. Většinou se jednalo o zběsilou jízdu, kdy noha na plynu byla sešlápnutá až na doraz a hudba hlasitě duněla i z auta ven. O Ruských cestách se vyprávějí u nás celkem nepěkné příběhy. Z popisu cestovatele, ale bylo vidět, že to zase až taková pravda není. Samozřejmě k nějaké zapadlé vesnice na konci Ruska se těžko dostanete bez terénního auta, ale obecně jsou silnice v Rusku v lepším stavu než se uvádí.
Předsudky na obou stranách
Zajímavý byl také úhel pohledu, kdy autor zjišťoval od místních, jak vnímají nás evropany. Je vidět, že v Rusku panuje také velké množství předsudků. Možná za to můžou místní média, která informují o dění za hranicemi Ruska v jistém mlžném oparu. Někteří mladí rusové, kteří sledují zprávy národních stanic a věří každé informaci se domnívají, že v Evropě žijí jen homosexuální transvestité a že se většinou jmenují Mohamed.
Na konci knihy je věnován prostor právě pro takovéto spekulace a polopravdy, které si žijí svým životem a mají daleko více stoupenců než samotná pravda. V dnešní době se těžko ověřují informace a každý má na vše hned názor. Ruská média se snaží vykreslit Rusko v těch nejlepších barvách a ostatní země se snaží očerňovat. Na druhou stranu u nás v Evropě se o Rusku také mluví většinou ne moc pozitivně. Možná je chyba na obou stranách, že chceme očerňovat toho druhého. Nakonec Stephan navrhuje, aby i nějaký novinář z Ruska provedl podobnou cestu po Evropských gaučích a napsal o tom knihu, která nebude zkreslovat realitu, ale ukáže ji takovou jaká je.
Proč si knihu přečíst:
- Zajímá vás Rusko.
- Chcete poznat blíže jeho města a lidi, kteří dobrovolně nabízejí místo na přespání pro cizince.
- Rádi byste se dozvěděli o znovuzrozeném Ježíši Kristu, který žije v Rusku.
Proč knihu nečíst:
- Nezajímá vás Rusko.
- Nejste fanoušek cestopisů.
- Jste fanoušek cestopisů, ale zajímají vás spíše popisy krajiny a historie než rozebírání povahy lidí.
Poděkování za úvodní fotografii: Alireza Attari via unsplash cc