Přerušovaný půst – nejenom jídlem je člověk živ

Jak je vlastně možné shodit nadbytečný tuk, nepřibrat po nějaké době kila zpět a udržet si sociální kontakt? Většina diet, co znám a měl jsem možnost zkoušet funguje. Ano opravdu je to tak. Jenže většinou je tam nějaké ale. Tak například dieta, kde jíte pouze vodní melou je fajn na rychlé zhubnutí, ale celkově neudržitelná. Tedy pokud máte dostatek financí i v zimním období na nákup melounů. A nehledě na to, že vám bude chybět velkou spousta důležitých stavebních prvků pro vaše tělo. Na druhé straně, pokud držíte bodovou dietu, že každé jídlo, které vám zkříží cestu, tak zbodnete, tak to není jistá cesta ke štíhlé postavě.

Diet a dietních programů existuje nepřeberné množství. A několik jsem jich mohl vyzkoušet na vlastní kůži. Z nadhledu pro mě diety nedopadly dobře, protože jsem se po čase zase vrátil se starým návykům a nevydržel jsem. Takže jsem si řekl, že je na čase vyzkoušet něco nového, něco co jsem ještě nedělal nebo ano? Narazil jsem na internetu na termín Intermittent Fasting neboli přerušovaný půst. A když jsem se pročítal články a sledoval jsem různá videa na toto téma, tak mě trklo, že jsem něco podobného vlastně už podstoupil. Je to několik let zpátky, kdy jsem si každý týden v pondělí dal půst. Znamenalo to, že jsem celý den nejedl. Večeřel jsem v neděli večer a další jídlo jsem měl až v úterý k snídani. Takhle jsem fungoval celkem asi 2 roky. Fungovalo to, ale ne zcela jak bych chtěl. Zhubl jsem několik kilogramů, ale ne dostatek. Mělo to jeden neduh, když jsem jeden den nejedl, tak jsem měl tendenci druhý den to všechno dohnat, takže jsem do sebe cpal všechno možné. Byl jsem jako urvaný ze řetězu.

Začátky mého půstování

Nakonec jsem celý pokus vyhodnotil jako neúspěch a postupně jsem se vrátil k původnímu stylu stravování. Ale celý tenhle experiment mi dal jedno velké ponaučení, že dokážu vydržet bez jídla. A dokonce nejenom den, ale klidně i tři. Zkoušel jsem jednou „půstovat“ po sedm dní, ale čtvrtý den navečeru jsem to vzdal, protože mě nesnesitelně bolela hlava. Pro mě zase zkušenost, že můžu posunout hranice, i když lidé v mém okolí říkali, že by bez jídla určitě den nevydrželi a odrazovali mě od této zkušenosti. Myslím si, že by určitě bez jídla jeden den vydrželi, ale nechtěli opustit svou bezpečnou ulitu, kde je vše známé a již prozkoumané.

S přerušovaným půstem mi to přišlo podobné, ale nenechal jsem se odradit a četl jsem dál a zjišťoval, jak to celé vlastně funguje. Nakonec jsem si zvolil přerušovaný půst ve formě 16/8. To znamení, že 16 hodin ze dne jsem v půstové fázi, kdy nepřijímám, žádnou potravu, jen vodu a dalších 8 hodin mohu jíst, co si hrdlo ráčí. A takhle každý den. Zní to stejně jako předtím a můžete nabít dojmu, že se zase těch 8 hodin pěkně nacpu a doženu to, co jsem zanedbal. Přesně tohle jsem si myslel, a nutno přiznat, že na začátku jsem měl opravdu hlad a jedl jsem více. Ale momentálně, více než po půl roce, co se řídím těmito jednoduchými pravidly, tak musím říci, že jím daleko méně. Nemám také takový pocit hladu, než jaký jsem míval předtím.

Časová osa přerušovaného půstu

Můj rozvrh vypadá následovně. Ráno vstanu a cestuji do zaměstnání, kde se pustím do práce, nebo si předtím můžu s klidem dojít na bazén a zaplavat si. Okolo půl dvanácté až dvanácté si dávám oběd. Můžu si dáš co chci, ale většinou se řídím zásadou, že to nepřeháním s cukrem a se zbytečnými přísadami, takže jídlo, které je uvařené z položek, jejich složení je pouze jedna položka jsou fajn. Ale klidně si dám pizzu, nebo hamburger, když na ně mám chuť. Poté se věnuji práci a když přijedu domů, tak si dám večeři. Někdy je to v pět hodin, někdy je to po sedmé. Záleží, co je potřeba udělat. Takže za den většinou stihnu dvě jídla. A to je podstatně méně než předtím. Také jsem si všiml, že si dávám menší porce a zbytečně si nepřidávám. Předtím jsem fungoval tak, že jsem si na talíř nandal podruhé stejně velkou porci, takže jsem se v konečném důsledku nacpal jako žok a bylo mi těžko. Nic se mi nechtělo. Teď jím střídměji a nemám pocit hladu a je mi fajn, můžu skákat metr do výšky. Výsledek se začal projevovat i na váze. Ale hlavně se cítím příjemně a nejsem takový nabobtnalý. Takže za mě metoda přerušovaného půstu je pro mě ideální.

Zázrak jménem přerušovaný půst

A jak to že takovýhle přístup s přerušovaným půstem u mě funguje? Vždycky jsem byl jedlík. Mám rád dobré jídlo a v mládí jsem se nedokázal ovládat. Hlavně, když jsem byl na prázdninách u babičky, které vyvářela samé dobroty a nenechala nás odejít od stolu dokud nebylo všechno z talíře snědeno. Také fungovala způsobem, když se ptala na počet knedlíků k omáčce, tak mnou vyřčené číslo vynásobila dvěma a tolik knedlíků jsem dostal. Takže jsem vždy po prázdninách vypadal jako vypasený čuník. A jelikož rád jím a tím pádem přibírání jde samo, tak když jsem omezil čas, po který je možné jíst, tak mi to rozhodně prospělo. Z původních 3 jídel za den jsem se dostal na 2 a to mám ještě menší porce než jsem měl předtím. Jednoduše díky tomu, že mi to stačí. V dnešní době nadbytku je lehké sklouznout k neřestem přejídání se a cpaní do sebe všeho možného. Přerušovaný půst je možnost, jak z tohoto začarovaného kruhu vyskočit pryč a jít si svou cestou.

A nakonec to nejlepší. Přerušovaný půst mě nijak sociálně neomezuje. Můžu si dát jakékoliv jídlo na které mám chuť s lidmi se kterými chci. Ano oželím snídani, ale oběd a večeři stále mám. A ještě vám pošeptám jedno tajemství. Když si chci dát někdy snídaní s rodinou nebo jen tak, tak si jí prostě dám. Rozhoduji o sobě vědomě a nemusím dodržovat pravidla na dřeň. Nakonec je to všechno o tom, jestli se cítím dobře. A to se teď opravdu cítím.

 

Poděkování za úvodní fotografii: rawpixel via unsplash cc

internet-mail-800px

Nenechte si utéct nejnovější články

Každý čtvrtek publikuji nový článek na téma osobního rozvoje a růstu. Pro inspiraci a lákající k aktivitě. Všechny jsou původní a originální. Všechny jsou 100% prožité a vyzkoušené. Vyplňte vaše jméno a emailovou adresu, na kterou vám budu posílat aktuální články, aby vám nějaký neunikl.