Dopřát si odstup

Posledních pár týdnů bylo v práci velice hektických. Snažil jsem se dostat účty za aws pod kontrolu a znatelně je snížit. Pro naše CI/CD využíváme Jenkins a jeho slave v aws pomocí spotfleet pluginu. Je možné si nastavit na jaké instanci slave poběží. Dlouhou dobu jsme využívali instance v kombinaci s EBS storage. Což je rychlé a přímé řešení, kdy k instanci připojíte disk a všechno funguje jak má.

Na obzoru se objevili instance s NVME ssd disky. Jsou ještě rychlejší než EBS, ale po vypnutí instance z nich data mizí. Také je potřeba je naformátovat a připojit někam do systému. Což samo o sobě není zase tak velký problém. Potřebujeme na nich provozovat Docker, zároveň vyžadujeme velký prostor v /tmp, kde probíhají Jenkins buildy a ještě k tomu máme lokální maven repo se staženými závislostmi, které budeme v 90% případů potřebovat.

Je to nad mé síly

Je toho opravdu hodně, co do sebe musí zapadnout. Na začátku vše vypadalo ideálně s jasně danou cestou k úspěchu. Jenže po nějaké době, kdy jsem se snažil slave stroje zprovoznit, zas a znovu se tam objevovali nějaké nedostatky. Vývojáři si stěžovali, že jim často padají buildy a nemohou se plně věnovat své práci. Samozřejmě jsem se snažil vylepšit slave stroje, co to šlo, ale bylo to spíše horší než lepší. Velice mě to trápilo a v noci se mi o tom dokonce zdálo. Jenže žádný zásah nebyl úspěšný. Dospělo to až do bodu, kdy jsme si s mým nadřízeným volali a vymýšleli jsme, co s tím provedeme.

A jenom díky tomuto rozhovoru jsem si uvědomil, že není potřeba vše vyřešit hned. Domluvili jsme se, že si dáme chvíli oddych a nebudeme na slave stroje sahat. Vrátíme je do poslední úspěšně konfigurace i s EBS disky a budeme je provozovat stabilně. Tohle všechno jsem udělal a jako by mi potom spadl kámen ze srdce. Protože jsem se nemusel nadále trápit s nefunkčními slave stroji. A mohl jsem se věnovat něčemu jinému.

Odstup a neuškoď

Tenhle zásah mi pomohl si uvědomit, jak důležitý je odstup. Když něco nejde, není potřeba se tomu neustále věnovat a pokoušet se to rozchodit, ale je také důležité dát si pauzu, načerpat síly a vrátit se potom k problému s čistou myslí. A přesně tohle jsem udělal. Dal jsem si pauzu.

Takovýto přístup je pro mě velice zdravý, protože jsem povaha, co chce mít úkoly dokončené stůj co stůj. Někdy je to velice výhodné a podaří se mi dotáhnout spoustu úkolů. Ale jindy je to zdraví ohrožující, protože se neustále snažím úkol vyřešit a postupně mi docházejí síly. Dát si takový odstup a odreagování je v tomhle případě léčivé.

Většinou je to stejně tak, že když se o něco snažím a nejde mi to a nechám takovou věc chvíli uležet, tak se mi v hlavě samo objeví řešení, jak to celé dokončit nebo vylepšit. Většinou ale potřebuji nějaký čas věnovaný úplně jiné aktivitě. Třeba cvičení nebo hraní si s dětmi.

A jak můžete pomoci sobě, když vám něco nepůjde? Dopřejte si chvilku nějakou jinou činnost a poté se vraťte k vašem problému. Třeba na něco přijdete, co vás zase o kousek popostrčí.

 

Poděkování za úvodní fotografii: Łukasz Łada via unsplash cc

internet-mail-800px

Nenechte si utéct nejnovější články

Každý čtvrtek publikuji nový článek na téma osobního rozvoje a růstu. Pro inspiraci a lákající k aktivitě. Všechny jsou původní a originální. Všechny jsou 100% prožité a vyzkoušené. Vyplňte vaše jméno a emailovou adresu, na kterou vám budu posílat aktuální články, aby vám nějaký neunikl.