Všude tma, nikde ani záblesk světla, jen hvězdy na obloze. Všechny hluky jsou eliminovány a zůstalo jen příjemné ticho. Tak takhle nějak vypadá noc, když dojde k výpadku elektrické energie. Je klidná. Co se ale stane, když výpadek trvá několik dní?
Tuhle teoretickou otázku jsem mohl prozkoumat v praxi na vlastní kůži. Stalo se mi to zrovna o dovolené, když jsem byl v penzionu a na blízký transformátor spadl vzrostlý strom. Bylo to v noci, takže se nic zásadního nedělo. První problém nastal, když jsem potřeboval na záchod, protože jsem si nemohl rozsvítit, ale na štěstí s sebou vozím kapesní svítilnu.
V penzionu měli většinu věcí na elektrickou energii, ale sporák měli na plyn, takže jsme ráno dostali teplý čaj a večeři jsem měli také teplou. Horší už to bylo s osvětlením a teplou vodou ve sprše. Výpadek trval tři dny až do našeho odjezdu. Musím říci, že bylo celkem nepříjemné sprchovat se ve studené vodě. V případě světla, nebo spíše jeho absence jsem měl záložní plán ve své svítilně.
Dostal jsem se do situace, kdy jsem si neměl kde nabít svůj mobilní telefon. Nenosím hodinky, takže to byl jediný zdroj času. Tudíž jsem byl nucen omezit používání telefonu na minimum. Mělo to pro mě i blahodárné účinky, protože jsem se na něho tak často nekoukal a nezkoumal jeho funkce.
Z penzionu jsme po třech dnech odjeli a dostali jsem se do míst, kde už elektrická energie fungovala a teplá voda tekla. Ve mě ale tato událost zanechala prostor pro rozjímání nad naší závislostí na elektrické energii. Dokážeme se bez ní vůbec ještě obejít? Nebo lépe, dokážu se já bez ní obejít? Tohle jsou otázky, které bych chtěl blíže prozkoumat.
Zkušenosti ze Zimohradu
Tento výpadek nebyl můj první dlouhodobější výpadek elektrické energie. Minulý rok v zimě jsem měl tu možnost zakusit si, jaké to je být bez elektrické energie v domě, který je na ní zcela závislý. To znamená, že všechny sporáky, bojlery, topení a další vymoženosti moderního pohodlného života jsou na elektrickou energii. Koupání a sprchování v zimě se dá ještě oželet, ale teplo domova je pro mě zásadní. Museli jsme proto improvizovat. Místo trička s krátkým rukávem a kraťasů jsem na sobě měl kalhoty, teplé ponožky, triko s dlouhým rukávem a na něm ještě teplou mikinu. Holky na tom byly podobně s tím rozdílem, že se ještě pro jistotu choulily v dece.
Jídlo a vodu jsme si ohřívali na plynovém vařiči, který jsme dostali půjčený a byli jsme za něj velice rádi. Večer jsme si svítili svíčkami. Znáte to, když něžné pohlaví má doma spousta svíček, a vy si říkáte na co jen ty všechny svíčky asi jsou, tak teprve teď mi to bylo jasné.
Musím se přiznat, že mi zase až tak moc nevadilo, že nám nejde elektrická energie. Když pominu fakt, že jsme se museli více oblékat, tak to byly pro mě velice příjemné chvíle opravdu prožité s rodinou. Četli jsme si s maličkou knížku pod peřinou a k tomu nám svítili svíčky. Nekoukali jsme večer na film nebo seriál, ale místo toho jsme se spolu bavili a vykládali si zážitky. Romantické večerní hovory při svíčkách. Co víc si přát?
Výpadek trval tři dny. Poté se podařilo obnovit dodávky energie i k nám. A svět se vrátil zase do normálu.
Jak moc jsme závislí na elektrické energii?
Zajímá mě tedy jaké je míra naší závislosti na elektrické energii. Zvykli jsme si na ní, jako na běžnou součást našich životů, celkem rychle. Používáme spoustu přístrojů, které se bez ní neobejdou. Otázka je, jestli mi se dokážeme obejít bez těchto přístrojů?
Třeba takový mobilní telefon. Používám ho také jako měřič času. Na volání, posílání sms, kontrolu emailu, oblíbených webových stránek, někdy jako navigaci. Jak dlouho bych byl asi schopný vydržet bez mobilního telefonu? Dokážu si představit, že bych se obešel bez funkcí navigace nebo brouzdání po internetu, ale nejsem si úplně jistý že bych chtěl přijít o možnost zavolat nebo napsat mé rodině v době kdy s nimi nemůžu být.
Úplně jinak je na tom notebook nebo počítač. Dokážu si život bez něj představit, jen bych měl problém psát tyto články na blog. Jak by asi mohla fungovat nějaká alternativa? Třeba bych napsal text článku na dopisní papír a poslal bych ho na speciální poštovní adresu s instrukcemi.
Zajímavé by to mohlo být s osvětlením. Nejsem si úplně jistý, jak ho dlouhodobě nahradit. Svíčky za chvilku dojdou a jejich světlo není tak intenzivní. Řešením by mohlo být eliminovat potřebu světla. To znamená. chodit spát při setmění a nevysedávat nad světlem z monitorů do hluboké noci.
Momentálně si nedokážu představit, že bych odstranil ze svého života všechny věci, které jsou závislé na elektrické energii. To ale neznamená, že to není možné. Vede mě to k zamyšlení, že bych mohl vyzkoušet nějaký experiment. Celkově mám pocit, že závislý na elektrické energii jsem. Dokážu se vzdát nějakých vymožeností, ale zatím ne úplně všech. Možná není úplně žádoucí všechny odstranit, jen omezit jejich používání.