Kam vyrazit na dovolenou

Léto sebou přináší čas prázdnin a dovolených. Počasí přímo vybízí k tomu nejít do zaměstnání, ale vydat se někam za dobrodružstvím. Někam kde bude lépe. Kde bude všechno jiné, takové lepší. Do upoutávek na ideální dovolenou můžete doslova narazit, když nebudete dávat pozor na cestu. Nabídky se valí ze všech směrů, z televize, rádia, magazínů, novin a v neposlední řadě jsou také na internetu. Jak se jednoduše v takovém množství nabídek vyznat, a jakou si vybrat nebo-li, kam na dovolenou?

Odpověď není snadná. Může se zdát, že ideální je vyrazit k moři s all inclusive. Pro někoho to je jistě lákavé a nedokáže si svojí dovolenou představit jinak. Avšak ne všichni se potřebují smažit v létě v destinacích, kde je teplota o poznání vyšší než u nás. A to u nás dosahují teploty ke 40°C. Podobně jako u moře se můžete mít i v Čechách. Vyzkoušejte Máchovo jezero.

Touha po ideální dovolené

Jako kluk jsem nikdy s rodiči nejel na dovolenou k moři. Nejdále jsem se dostal do Tater na Slovensku. Ve škole jsem po prázdninách často od spolužáků slýchal, že byli s rodiči v té a té zemi u moře, a jak se tam měli moc krásně. A co zážitků si odtud přivezli a ještě k tomu několik suvenýrů. Upřímně, v té době jsem jim záviděl. Chtěl jsem jet také k moři a poznávat nepoznané. Rodiče nebyli naladěni na cestování k moři, takže s nimi jsem se tam nikdy nedostal. Musel jsem čekat ještě hodně dlouho než jsem se dostal poprvé k moři.

Bylo to po mé maturitě, hned na začátku prázdnin. Poštěstilo se mi, protože moje sestra zrovna pracovala ve školce a její školka jela do města Caorle v Itálii. A víte co? Měli zrovna jedno místo volné. Takže jsem neváhal sbalil si věci na poslední chvíli a plný očekávání vyrazil. Trochu přiblížím celou akci. Jeli jsme jedním autobusem. Osazenstvo byli děti ze školky a jejich rodiče, popřípadě dědečkové a babičky, tři učitelky ze školky včetně mojí sestry a já. Program na týden byl následující. Učitelky se budou starat každé dopoledne o děti a připraví jim zajímavý program. Odpoledne si rodiče svoje ratolesti přeberou a učitelky mají volno. Můj osobní program by následující. Každý den dopoledne jsem se připravoval na přijímací zkoušky na vysokou školu. Nechtěl jsem to podcenit, takže jsem se opravdu důsledně připravoval. Odpoledne jsme se sešli se sestrou a šli jsme k moři nebo se podívat do města a prozkoumat jeho zákoutí.

Třetí den na pláži u moře a už jsem nevěděl co dělat. Horko bylo pořádné, ale voda byla celkem příjemná, takže se dalo zchladit alespoň v ní. Plavání proti vlnám je zábava, ale po třetím dni mě to už tak nebavilo jako na začátku. Vzpomínám si, že jsme se sestrou vymýšleli zábavu, aby se něco dělo. Vyhrabali jsme tedy velkou díru do písku a já jsem si do ní lehl a sestra mě zahrnula pískem a vytvarovala mi tělo. A takhle bych mohl pokračovat.

K moři jsem se dostal ještě jednou na Maltě, kde jsem byl týden na kurzu angličtiny. A zážitky jsem měl podobné jako tenkrát v Itálii. Začátek byl krásný, ale postupně mě to omrzelo. Vzal jsem si z toho jedno ponaučení, že nepotřebuji jezdit k moři, když tam sám ani tak moc nechci. Zjistil jsem, že mi v horkých letních měsících spíš vyhovují návštěvy lesa nebo hor, kde je chladněji a není tam vyprahlá půda. K moři třeba v zimě.

Nemusíte dělat to co dělají ostatní. Najděte si svojí cestu co vám vyhovuje a po té si kráčejte.

 

Poděkování za úvodní fotografii: Ariane Middel via Flickr cc

internet-mail-800px

Nenechte si utéct nejnovější články

Každý čtvrtek publikuji nový článek na téma osobního rozvoje a růstu. Pro inspiraci a lákající k aktivitě. Všechny jsou původní a originální. Všechny jsou 100% prožité a vyzkoušené. Vyplňte vaše jméno a emailovou adresu, na kterou vám budu posílat aktuální články, aby vám nějaký neunikl.