Určitě znáte ten pocit, kdy si připadáte bezmocně, a jako by ostatní ovládali váš život. Určují, co máte dělat, a jak to máte udělat. Když se ale něco nevydaří, tak máte nádherné ospravedlnění, že to není vaše vina, že za to mohou ti, jenž vás k činu navedli. Špatně, tohle je rozhodně vaše vina. Svůj vlastní život si řídíte jenom vy. Nikdo jiný za něj nemůže odpovídat. Je velice jednoduché vzdát se vlády nad svým životem a předat ji někomu jinému, kdo se o vás postará. Bohužel ale všechna rozhodnutí, která uděláte, musíte vykonat vy sami. A tady je ta svobodná vůle. Ale také odpovědnost za naše činy.
Máte pocit, že se vám v životě nedaří, že se celý svět proti vám spikl? V tom momentě je snadné stěžovat si na ostatní, jak s vámi zacházejí. Co se na to podívat z jiné perspektivy. Ostatní s vámi zacházejí tak, jak je sami necháte zacházet. Když se neohradíte, tak si s vámi budou dělat, co chtějí. Důležité je, že vy máte tu moc vymezit si hranice. Nemusíte si nechat přece všechno líbit. Ale nemůžete svojí neschopnost přičítat někomu jinému.
Čí je to vlastně chyba?
Říkáte, že za vaše nefunkční manželství může vaše rodina, protože vás do sňatku tlačili? Je to vaše chyba, rozhodnutí jste udělali sami a vykonali. Říkáte, že vám v práci nedají pokoj a neustále vám nakládají více a více úkolů? Vaše chyba, nevymezili jste si hranice. Nic, co byste nemohli změnit, udělejte to teď. Říkáte, že jste nedokončili školu, protože učitelé na vás měli velké požadavky? Zase vaše chyba, nikdo jiný za to nemůže, měli jste studiu věnovat více úsilí.
Vím o čem mluvím, také jsem si prošel uvědoměním onoho úkazu vlastní viny. Musel jsem najít způsob, jak se s tím poprat. Nabízím několik bodů na zvážení ohledně obviňování ostatních z vlastních chyb.
- Vždy, když máte pocit, že za něco mohou lidé okolo vás, zastavte se na chvíli a podívejte se na danou věc i z druhé strany. Opravdu je to jejich chyba? Opravdu jsem nemohl něco udělat, abych tomu zabránil?
- Lepší, než někoho obviňovat, je přijmout zodpovědnost. Zodpovědnost za svůj život. Ten život je váš, tak ho žijte, jak je vám libo, a neobviňujte ostatní z toho, že se vám nedaří. Když přijmete zodpovědnost, budete se snažit svůj život zlepšit. (Zodpovědnost za vlastní život máte, i když si to neuvědomujete. V případě, že se rozhodnete ji převzít, řekněte si to nahlas: “Přebírám odpovědnost za svůj život!“ Pomůže vám to nastartovat další činnost na zlepšení vlastního života.)
- Vybírejte si vlastní cestu, po které chcete kráčet. Nenechte si vnutit cestu, kterou vám vybral někdo jiný. On není vámi. Vy sami přece nejlépe víte, co je pro vás dobré. Když tohle dokážete, povedete spokojenější život a nemusíte obviňovat ostatní.
- Naučte se dělat rozhodnutí, jakákoliv. Rozhodnout se znamená, že víte, co chcete. Rozhodnutí se dá po čase změnit, když přijdete na to, že vám nevyhovuje. Nerozhodný člověk se dá lehce ošálit a navést na cestičku, která vyhovuje tomu, kdo ho navádí.
Vás život je jenom váš. Žijte si ho tak, jak vám to vyhovuje. Nenechte se zbytečně rozptylovat radami ostatních. Oni pouze koukají na váš život svýma očima. Nemusí mít ale všechna fakta, která jsou k rozhodnutí klíčová. Vy ale všechna fakta máte. Rozhodněte se za sebe a neobviňujte za svá rozhodnutí ostatní. Přijměte život takový, jaký je ve své dokonalosti. Když se chcete dostat nahoru, nejspíš začínáte dole. Na tom ale není nic špatného.
Obsah článku byl inspirován lidmi, kteří si neustále stěžují, jak se jim v jejich životě nedaří a nebojí se za to osočovat jiné. Zapomínají na to, že sami vládnou svému osudu.