Napsáno a vyřčeno bylo nespočetně teorií o tom, jaký je vlastně smysl života. Odpradávna je to vděčná látka, z které je možné čerpat pro svá díla. Využiji také možnosti a popíšu vám, jaký je podle mě smysl života.
Lidský život je ohraničený. Začíná v okamžiku zrození a končí s příchodem smrti. To, co je mezi těmito dvěma časovými body, je život každého z nás. Nikde není psáno, po jak dlouho dobu budete živí, proto není potřeba marnit čas. Najděte svůj smysl.
Hned po narození jsme vrhnuti do života plnou rychlostí. Rodiče nás brzy začnou připravovat na život, tak jak ho vidí oni. Jsme stavěni před životní obtíže a musíme nějak jednat, abychom si s nimi poradili. Někdo uteče, jiný se schová, někdo nechá za sebe obtíže řešit ostatní, někdo se jim postaví. Všechny možnosti jsou správné a záleží na vašem nastavení v té konkrétní situaci. A takhle to jde po zbytek života. Neustále před vás staví zkoušky, jimiž zjišťuje, jaká jste osobnost. Ale nejenom to, také pomocí těchto úkolů pomáhá vaší osobnost formovat. Takhle funguje zpětná vazba. Neustálé zdokonalování po malých krůčcích.
Role člověka je v tomto kolotoči prostě reagovat (nebo nereagovat) na vzniklé situace. A tohle je právě podle mě smysl našeho života. Reagovat, hledat cestu, rozhodovat se, spadnout na zem a zase se zvednout, nenechat se ušlapat. Ať už je reakce jakákoliv, dejte si možnost se z ní poučit. Buď si vzít to dobré, co z ní vzešlo, nebo se naopak příště takové reakci vyvarovat v podobné situaci a vyzkoušet jinou cestu. Smysl života je vlastně o hledání cesty, která je různě klikatá. Když dojdete do slepé uličky, tak se můžete vrátit a vydat se po jiné cestě.
Možná tenhle smysl nezní tak vznešeně, jako třeba záchrana světa, nebo ukončení všech válek. Ale nikde není psáno, že výsledek nemůže být právě to, že svým počínáním zachráníte svět. Když budete přicházet do styku s překážkami, které vám do cesty staví život, postupně se je naučíte překonávat a porostete s nimi osobnostně. Tím jak porostete, dokážete nepřímo ovlivnit lidi ve svém okolí. Třeba ve vás uvidí vzor. Vzor, který život žije a nenechá se jím jen vláčet. Postaví se nesnázím a dokáže je překonat. Ne vždy to musí být s úsměvem na rtech. Ale s tím jde vždy všechno lépe.
Na druhou stranu, pokud jste vzdali svou cestu životem a necháte se jenom vláčet, nebo jako loďka na řece bez kormidelníka narážíte do břehů a dokonce se zastavíte o kmen stromu, který přehrazuje půlku řeky, život je pro vás beze smyslu. Všechno vás obtěžuje, nic se vám nedaří, všichni okolo sabotují vaší práci. Nikdo vás nemá rád. Alespoň takhle vidíte svět. Těžko se vám žije, když jste se o to ani nepokusili. Máte v tomto okamžiku jedinečnou možnost zamyslet se, jaký život vlastně chcete vést. Je to ten dosavadní? Vyhovuje vám? Nebo chcete změnu? Jste ochotni přijmout výzvy? Jen ty vás dokážou opravdu posunout z místa. Využijte této chvíle k zamyšlení.
Znáte to, když jste si po dlouhé době uvědomili něco zásadního. Třeba, že jste se naučili říkat své první ne a chcete v tom pokračovat. Přesně v tomhle momentu si můžete být jistí, že před vás život v krátké budoucnosti postaví situaci, kdy budete moci svoje odhodlání prokázat. Říci ne, ale opravdu důrazně. A tohle je přesně ten smysl. Překonávat překážky a posouvat se dál, růst jako osobnost, jako člověk.