Bohatství, co se vztahů a lidí týká, mám také. Je to pro mě hlavně moje rodina, kterou mám. Je to Lucka moje žena, která je světlo mého života a bez ní bych nebyl takový jaký jsem. A jsou to samozřejmě moje holky Julinka a Johanka, které jsou takové malé ďáblice s andělskou tvářičkou. Je to náš dům, ve kterém můžeme bydlet. Je to naše zahrada na kterou mohu chodit a utrhnout si, co zrovna roste. Jsou to přítele, které mám, a na které se mohu obrátit.
Partnerství
S mojí ženou Luckou jsme spolu tento rok již 10 let. Pro někoho to může být málo a pro někoho to může být nepředstavitelně mnoho. Také jsem patřil do druhé skupiny a nemohl jsem dlouho pochopit, jak dokáží lidé spolu vydržet takhle dlouho nebo ještě déle. Větší část svého mladého života jsem střídal partnerky, třeba po měsíci nebo po dvou a nemohl jsem s nimi delší dobu vydržet. Hledal jsem hned potom jinou známost. Každý vztah mě nějak obohatil, ale nikdy dlouho nevydržel. Až do doby, kdy jsem poznal Lucku. Možná to bylo tím, že jsem několik partnerek vystřídal a už jsem měl zhruba představu o tom, jakou partnerku, bych pro sebe chtěl.
S Luckou to bylo od začátku úplně jiné. Neměl jsem jí problém cokoliv říci. Sdíleli jsme spolu zážitky z našeho života, které nás nějakým způsobem zasáhly. Tohle jsem si třeba neuměl představit s předešlými partnerkami. Neměl jsem v ně vůbec důvěru. Ale v Lucku jsem důvěru měl a díky tomu bylo možné spolu takhle hluboce komunikovat.
Prošli jsme si spolu nespočtem situací a změn, které nás ale stále drží pohromadě a dokázaly nás posílit. Ať už to byly změny příjemné nebo nepříjemné. Budovali jsme náš vztah. Někdy se smíchem na rtech jindy s pláčem. Nemluvili jsme spolu a někdy jsme mluvili až moc. Pohádali jsme se, ale dokázali jsme se usmířit a navzájem se omluvit.
Chovám k Lucce velkou lásku a ona je velkou příčinou toho, že se jako člověk posouvám a nezůstávám na místě. Že na sobě pracuji a po krůčkách se zlepšuji. Neznamená to, že mě předělává k obrazu svému, to vůbec ne. Tohle bych rozhodně nechtěl. Jsem svobodný muž a Lucka je svobodná žena. Nejsme pod ničí nadvládou. Máme spolu vzájemný vztah, partnerství které rozvíjíme a pracujeme na něm.
Velká síla a bohatství pramení z toho, že Lucka je tu pro mě, když potřebuji a já jsem tu pro ní, když potřebuje ona. Vzájemně jednáme s respektem jeden ke druhému. Vyslechneme si, co koho trápí a můžeme přispět svojí radou. Někdy, ale není potřeba radit. Někdy je potřeba jen vyslechnout a nabídnou vřelé objetí.
Na druhou stranu, někdy je potřeba druhého nelitovat a nepřitakávat, jak to má těžké, ale pomoci mu pohnout se z místa. Pokud bych neustále Lucce říkal, jaká je to chudinka, jak to má v životě těžké, tak by to opravdu chudinka byla. A podobě i z druhé strany. Snažíme se vzájemně podpořit a posunout se právě dále. Ať už se našeho vztahu týče nebo nás samostatných osobností. Abychom nechali za sebou křivdy, které se nám staly v minulosti a mohli jsme se svobodně rozhodovat. A ne na základě nějakého programu, který se usídlil v našich hlavách, a který nás plně ovládá. To my jsme řidiči našeho života a máme zodpovědnost za směr, kterým se náš život ubírá. Nikdo jiný za náš život nezodpovídá, jen my sami.
Jen díky tomu, že nám na nás a na našem vztahu záleží, tak se můžeme posouvat a být pro sebe podporou. Někdy je to nepříjemné a člověk musí dělat něco, co sám nechce, nebo z čeho má třeba strach. Ale tohle je přesně posouvání hranic. Hranic toho, co si sami myslíme, že je možné. Ty hranice, které máme ve své hlavě, ale ve skutečnosti neexistují.
Nechtěl bych být ve vztahu, který je mi lhostejný a který mi nic nepřináší, snad je útrapy. Nic ale není zadarmo. Neznamená to, že pokud dva uzavřou svazek manželský, že tam to končí, ale právě naopak, tam to začíná a je to práce na celý život. Vztah není něco, co máte napsaného ve statusu na Facebooku, je to živý organismus vás dvou, na kterém pracujete a věnujete mu úsilí. Bez toho, abyste do vztahu investovali vám nebude vzkvétat. Je potřeba součinnost obou dvou partnerů. Ano jeden může nějakou chvíli vztah táhnout, ale za jakým účelem, aby nebyl sám? Vždyť teď už je na to sám, jen musí vydávat energii ještě za druhého.
Partnerství je o společném prožívání radostí a starostí všedního dnes. Je o sdílení, bytí si na blízku. Je o síle lásky. Partnerství je o pochopení. Každé je jedinečné.
Poděkování za úvodní fotografii: frank mckenna via unsplash cc