Projevovat lásku těm, kteří si ji zaslouží

Máte také někdy pocit, že musíte milovat všechny lidi? Přece není možné, abych si to rozházel se svým šéfem. Poslouchám ho a souhlasím s tím, co říká, ale vnitřně mi to nedává smysl. Cizinec na chodníku si také zaslouží mou lásku. Jinak by si mohl myslet, že jsem neurvalec. A to přece nechci, protože je to osoba, kterou jistě už nikdy neuvidím. Tak tedy snesu jeho uštěpačné poznámky a ještě se na něj usměji. A takhle to pokračuje dále. Poté se dostanu domu a už my láska pro ostatní nezbývá. Spíš jsem vyčerpaný a potřebuji načerpat energii a lásku, v horším případě nemám dobrou náladu a odnesou to lidé, kteří se mnou sdílí domov. Moji nejbližší.

A když jsem potlačoval sám sebe předtím, tak doma se rozhodně nepotlačuji. Naplno se rozvinou jednotlivé tóny vybrané komunikace, kterých jsem v tomto stavu schopen. Nic mi není dost dobré. Na všem dokážu najít byť i nepatrnou chybu a velkoryse ji rozmáznout a zveličit. Nejsem příjemným společníkem a vyjít se mnou je velice obtížné, až nadlidské. Také proto se raději uchyluji do samoty, abych nenapáchal více škod, než je zdrávo. Ale takovýto přístup je sám o sobě nebezpečný. Protože přestávám mít vazbu se svou rodinou. Držím se stranou, abych jim neublíží, ale ubližuji jim tím, že nejsem s nimi.

Je cesta, jak se z tohoto zapletence dostat? Myslím, že jedinou správnou cestou je přehodnocení vydávání energie lásky a její přesměrování správným směrem. Místo toho, abych svou lásku investoval do lidí, kteří jsou mi vzdálení a nikdy je třeba už neuvidím, chci investovat svou lásku do lidí, kteří jsou se mnou každý den. Kteří si mě vybrali z důvodu, že se mnou chtějí vše sdílet a být mi nablízku. To jsou ti, kteří si to opravdu zaslouží. Vám patří dík, že jste po mém boku. Díky Lucko, Julinka i tobě Johanko.

Neznamená to však, že svou lásku nebudu projevovat navenek i cizím lidem, jen si budu uchovávat zásoby i na pozdější použití doma, tam kde jsou nejvíce potřeba. Někdy si k blízkým dovolíme daleko více než k cizím. Není to ale dobře. Je zcela vítané říkat pravdu a nelhat si do očí, ale také záleží na přístupu. Ne všechno je třeba říkat tak ostrým tónem, který často používáme.

Aby vše mohlo fungovat, provedu změnu přístupu. Jedná se o nastavení v hlavě. Mám v plánu chovat se k blízkým jako k cizincům. To znamená zabrzdit své zbrklé reakce, klidně se prodýchat a přistupovat k nim s láskou a pochopením jaké mám pro cizí lidi. Oprostím se od minulosti a jejích křivd a budu pohlížet na každou situaci jako na novou a ne na jako se stále opakující. Je to z toho důvodu, že si k cizím lidem dovolíme daleko méně než k těm blízkým. Mám v plánu to změnit. Právě ti kteří jsou nejblíže si zaslouží jemné zacházení.

Máte také pocit, že se doma chováte prudčeji než na veřejnosti před cizími lidmi? A chcete to změnit, protože cítíte pnutí, které je vám nepříjemné? Možná nejsou na vině ostatní. Možná je to vaše vina, že se cítíte právě takhle. Změňte přístup a chovejte se doma, jako byste byli na veřejnosti. Nekřičte na sebe a nevyčítejte si. Uvolněte se dechovým cvičením a vysvětlete si svá stanoviska. Ukažte lásku i doma. Jdu do toho s vámi.

 

Poděkování za úvodní fotografii: Eirik Solheim via Flickr cc

internet-mail-800px

Nenechte si utéct nejnovější články

Každý čtvrtek publikuji nový článek na téma osobního rozvoje a růstu. Pro inspiraci a lákající k aktivitě. Všechny jsou původní a originální. Všechny jsou 100% prožité a vyzkoušené. Vyplňte vaše jméno a emailovou adresu, na kterou vám budu posílat aktuální články, aby vám nějaký neunikl.