V pohádkách se většinou na konci píše, že žili šťastně až do smrti. Ale nikde už se nepíše, jak toho vlastně dosáhli. Samozřejmě, hloupý Honza musel slézt z pece a zabít draka nebo zachránit princeznu. To jsou všechno hrdinské činy hodné naší úcty. Ale to nejdůležitější, jak to s nimi bylo potom, nikdo nepíše. Je to paradox, ale zrovna tohle bych aktuálně pokládal za nejzajímavější část pohádky. Ale přesuňme se z říše fantazie do přítomného okamžiku. Jak prožívat štěstí?
Chybí vám radost?
Podle mě to lze pomocí radosti. Jednoduše tak, že si sami pro sebe uděláte něco, z čeho máte čistou radost a nebude si toto vyčítat. Díky tomu můžete dosáhnout pocitu štěstí. Ale ani ta samotná radost není k zahození, ne? Znáte to taky, ne? Celý den děláte všechno, co je potřeba, až vám na konci dne nezbude ani kousek síly. Cítíte se zcela vyčerpaní. Ani jste si vlastně nic neužili, protože jste neustále plnili povinnosti, které jste si sami na sebe přichystali. Není to k vzteku? Celý den se lopotíte a radost nikde. A další den to nevypadá a moc lepé, spíše velice podobně. Zase na váš čeká hora práce.
Tenhle úděl znám. Sám mám také povinnosti a cítím se zahlcený. Jenže tohle počínání mi vůbec nepřináší radost. Jediné, co mi dělá je, že mě vysiluje. Večer se cítím unavený a padnu do postele. Ale můj pocit radosti se pomalu vytrácí a já se cítim, jako bych ani nežil, spíš život plyne kolem mne a já jen přispívám svou trochou do celého soukolí, ale vůbec mě to netěší. Proč to prostě nezlomit? Proč se neustále stresovat a dělat si starosti a řešit jen problémy?
Radost si dopřejte plnými doušky
Co tahle dovolit si mít radost, dělat věci, které nás těší. Prostě udělat to, po čem sami toužíme. Mě velice těší, když si můžu zacvičit. Protáhnu si tím celé tělo, nabiji se novou energií a rozhodně se u mě dostaví pocit radosti. Vždycky, když docvičím, tak sám sebe přistihnu, že se usmívám. Nebo moje rána teď začínají studenou sprchou. Může to pro vás být něco velice nepředstavitelného. Přece na sebe liji studenou vodu, to mi určitě žádnou radost do života nepřidá, ale opak je pravdou. Kdo nevyzkoušel, neuvěří. Pro mě je studená sprcha pro ránu něco jako rituál. Nechám na sebe působit chlad a do toho zhluboka dýchám. Celé to netrvá ani pět minut, ale je to obrovský rozdíl. Díky tomu se ráno rozhodně probudím a cítím se nastartovaný. A opravdu, mám z toho radost.
Třeba nedávno jsem se vydal s dcerami pouštět na pole draka. Je to vlastně taková zanedbatelná činnost, ale jak já jsem se při ní vydováděl. Běhal jsem tam, jako malý kluk. Cítil jsem se opravdu šťastně. A přesně tohle jsou ty radosti, které k životu patří. Život nemá být pouze o utrpení a povinnostech, ale také o radostech, které si do něj sami přinášíme. Není potřeba na někoho čekat, až nám udělá radost, udělejte si jí sami, teď. Najděte něco, co vás těší a proveďte to. Nečekejte na nic, život je krátký na to, abyste na něco čekali a odkládali důležité věci na později. Všechno záleží na tom, jak máte nastavené priority. Pokud je pro vás opravdu důležité, abyste se cítili šťastní a měli radost, tak pro to uděláte všechno. Pokud to pro vás priorita není, tak budete dál dělat jen to, co je potřeba a sebe sami omezovat.
Vaše radost se zcela jistě může lišit od té mé. Není tedy potřeba si ráno dávat studenou sprchu nebo cvičit. I když to vřele doporučuji. Dejte si třeba po obědě dobrý dort. Nebo si zajděte do kina na film, který jste chtěli vidět. Popřípadě můžete připravit dobrou večeři pro sebe a svého partnera a udělat tak radost sobě i jemu. Fantazii se meze nekladou. Užívejte radosti plnými doušky. Váš život to zase změní a budete se cítit šťastní.
Poděkování za úvodní fotografii: Austin Schmid via unsplash cc