Konec roku se neúprosně přiblížil. Teď, na konci prosince, je čas pohody a klidu, tím pádem mám možnost si zrekapitulovat uplynulý rok a stanovit si nové cíle na rok nadcházející.
S rokem 2015 jsem byl nad míru spokojen. Povedlo se mi tolik významných věci. Osvojit jsem si nové dobré návyky a zbavil jsem se několika nedobrých. Mám z toho radost. Detailněji popíši co se mi povedlo, a kde je ještě prostor ke zlepšení.
Co mi udělalo radost v roce 2015
- Začátkem března jsem vytvořil tyto stránky a napsal jsem, že chci pravidelně vydávat články a dělit se o své poznatky. To se mi podařilo. Na začátku jsem hledal, jakým způsobem a jak často budu psát články. Koketoval jsem s možností psát články dvakrát týdně, ale na to jsem neměl po pravdě čas. Tak jsme se rozhodl psát jeden článek za týden, což se mi některé týdny vůbec nedařilo a měl jsem velkou odmlku. Neměl jsem disciplínu. Teď ale publikuji každý týden, udělal jsem si v tom pořádek, témata si připravuji dopředu a články také píši s předstihem. Také jsem změnil zaměření článků. Vzpomínám si, že jsem chtěl psát o cvičení s vlastní vahou, které bylo mým velkým motorem v té době. Cvičení je mým motorem pořád, ale mám potřebu psát články s jinou tématikou. Teď mám pocit, že jsem svůj směr našel a postupně ho naplňuji a přivádím k životu s každým článkem, který napíšu. To mi přináší radost.
- Velkou radost mi dělá také to, že už nejsem na kontrolu toho co napíši sám, ale mám k tomu ještě druhý pár nezávislých, ostražitých a nekompromisních očí. Díky těmto očím a zpětné vazbě, kterou mi dávají mohou moje články projít bezstarostně pubertou a zamířit k dospělosti. Můj velký dík patří mé sestře. Velice děkuji Pavčo.
- Povedlo se mi zbavit se závislosti na kontrole emailové schránky každých 15 minut. Nastavil jsem si nekompromisní pravidla. Mohu zkontrolovat svoji schránku třikrát za den. Už jsem si oblíbil i určitě hodiny, kdy tuto kontrolu provádím. A možná ještě důležitější pravidlo, stanovil jsem si, že když mi přijde email, tak ho musím vyřídit, ať už to znamená odpovědět na něj, smazat ho nebo označit jako spam. Tohle pravidlo pro mě bylo požehnání, protože mi dovolilo zvýšit mojí produktivitu. Dříve jsem maily otevřel, ale nereagoval jsem na ně, a tím pádem se mi postupně hromadily nevyřízené záležitosti. Teď je odbavuji velice rychle a nemusím se jimi stresovat.
- Cvičení mi tenhle rok obzvláště šlo. A to hlavně díky tomu, že jsem si pořídil zápisník a začal jsem si do něj zapisovat informace o cvičení. Který cvik jsem cvičil, kolik jsem udělal opakování a kolik sérií. Po cvičení si také zaznamenám tělesnou hmotnost. Díky těmto údajům mohu přesně vidět, jak a kde jsem se zlepšil, a kde můžu ještě přidat. Díky tomuto systému jsem se dostal k pokročilejším cviků nebo zvýšil počet opakování. Ale to by nebylo k ničemu, kdybych posun ve cvičení necítil sám na sobě. Mám teď pocit, že jsem o poznání silnější a pohyblivější než když jsem se cvičením začínal.
- Díky naší malé milované Julince se mi podařilo změnit návyky při jídle. Přestal jsem se koukat na obrazovku monitoru. Prostě jsem počítač odstranil z kuchyně, a teď díky tomu jíme všichni zdravěji. Jsem za to moc rád a všem vřele doporučuji to samé, aby eliminovali ruchy při jídle. Snažil jsem se zbavit se ruchů při své výzvě, ale za měsíc se mi nepodařilo se změnit. Ještě že ve mě zůstala touha se zlozvyky zbavit. Díky tomu můžu na konci roku říci, že jsem uspěl a dál budu na sobě pracovat, abych neopakoval stejnou chybu.
- Podílel jsem se na stavbě slámového domečku mého kamaráda Dominika a jeho rodinky. Hodně jsem se při tom naučil. Byla to pro mě obrovská zkušenost a taky zábava, kdy lidé kteří jsou z různých částí České republiky, přijedou pomoci se stavbou. Každý z nich má svůj příběh, který ho na stavbu dovedl. Bylo zajímavé je poslouchat a žasnout. Nejlepší hláška ze stavby: „Tati, rozbila se mi fyzika“.
- Poslední, ale velice důležitá událost mého života byla, že s Luckou jsme si řekli své „Ano“ pod širým nebem a spojili jsme své životy dohromady před zraky našich nejbližších. A byla to nádherná svatba, přesně podle mého gusta, aby ne, když jsem se podílel na její organizaci. Na vzdory počátečním obávám to náš vztah posílilo a vyšli jsme z toho s ještě větším vzájemným porozuměním a podporou. Děkuji ti Lucko, že jsme spolu, a že jsi taková jaká jsi.
Na čem můžu v dalším roce zapracovat, aneb co se mi úplně nepovedlo
- Pravidelné psaní u mě zakotvilo, až na sklonku tohoto roku. Články jsem publikoval chaoticky a neměl jsem v tom žádný systém. Do budoucna si chci nastavit termín, kdy budu články vydávat a tyto termíny dodržovat.
- Četba knih je u mě převážena sledováním filmů a seriálů. I když jsem se v tomto již zlepšil, pořád to není úplně ono, a chtěl bych tento nepoměr zvrátit a více se věnovat čtení a psaní. Četbu mám velice rád, ale někdy je pro mě snazší si lehnout k filmu a sledovat ho, než věnovat plnou pozornost knize. Takže příští rok mě čeká o poznání více čtení než v tomto roce.
- Nevím jestli je chci úplně opustit, ale nejdříve bych potřeboval domyslet jejich formát. Mluvím o Výzvách na měsíc. Na začátku to byl velice dobrý nápad, ale zcela jsem si jej nepromyslel. Nastavil jsem si laťku výše než jsem byl schopen zvládnout a neuspěl jsem. Některé výzvy se mi povedly, ale většina ztroskotala. Sám zatím nevím co s nimi provedu.
- Chci zapracovat na své empatii. Tento i předchozí roky to s ní bylo velice tristní. Moje velká učitelka Lucka v této oblasti exceluje, ale já pokulhávám někde na začátku cesty. Velice Lucku obdivuji s jakou lehkostí se dokáže vcítit do ostatních a dokáže se podle toho k nim chovat. Já jsem v této oblasti zatím jako kámen.
- Velice rád bych zapracoval na svém chování k naší dceři Julince. Nechci být příliš tvrdý rodič, který si vynucuje svůj pohled na svět. Tohle se mi zatím daří, ale chci to změnit. Nabídnout jí více volnosti a možnosti prozkoumávat svět a tvořit si na něj názor podle svého. Julinka je moje veliká učitelka trpělivosti a rozvážnosti. Vím, že jako její rodič ji jdu ve všem příkladem, proto chci být ten nejlepší příklad jaký můžu být, ale ne jenom slovy, ale hlavně svými činy. Nechci kázat vodu a pít víno, protože takhle by mě neměla za nic a nemohla by mi věřit. Co po ní chci snažím se dělat také.
Závěrečná rekapitulace
Rok 2015 je pomalu za námi a já můžu říci, že to byl zatím můj nejvydařenější rok vůbec. Jsem neskonale vděčný za svou rodinu a za všechny lidi se kterými přijdu do kontaktu, a kteří se mnou reagují, ať už pozitivně nebo negativně. Hodně mě to žene dopředu a to je velice dobře. Snažím se neustále posouvat svoje hranice a zlepšovat svůj život. Mám radost, že mohu být na světě a prožívat tady radosti i starosti.
Přeji všem do nového roku plno zážitků, které vás posunou kupředu.
Poděkování za úvodní fotografii: David Hepworth via Flickr cc