Je to tu zas. Nedávno jsem si pročítal svou poslední rekapitulaci roku 2015 a přemýšlel jsme nad tím, co se za celý rok změnilo. Jaké pokroky jsem kde udělal a na které oblasti jsem přišel, jež vybízejí k vylepšení. A není toho vůbec málo.
Rekapitulace roku se pro mě stala pravidelnou činností. Její síla tkví právě v tom, že se zastavím a ohlédnu se za uplynulým rokem. Zhodnotím si, co mělo přínos do mého života a co naopak nemělo. Je to jedinečná možnost pro sebereflexi. Vydejte se se mnou do minulosti prozkoumat kouzelný rok 2016.
Z čeho jsem měl v roce 2016 radost
- Narození naší druhé dcery. Johanka se narodila navečeru v poklidu domova do bazénu. Rozlepila svoje malá očička a dala o sobě vědět, že je na světě. Je to malé sluníčko a velká bojovnice. Kde je, rozdává kolem sebe radost svým překrásným úsměvem. Jsem velice rád, že je s námi.
- Pravidelné psaní článků. Když jsem začal s psaním článků bylo to celé chaotické a nemělo to žádný řád. Dokonce v rekapitulaci roku 2015 jsem psal, že chci tuto chaotičnost odstranit a věnovat se psaní na pravidelné bázi. Nakonec se mi to v roce 2016 skvěle podařilo, a každý týden jsem vydal jeden článek. Až na konci roku jsem si vzal dva týdny volno na zhodnocení a lehký odpočinek. Chtěl jsem se věnovat rodině. Formát, který jsem si nastavil se mi líbí a vyhovuje. Článek napsaný každý týden mě udržuje ve střehu, abych nezpohodlněl, ale taky mě nezahlcuje. Potvrdilo se mi, že když něco opravdu chci, tak to dodržím. Pravidelnému psaní se budu věnovat i nadále v roce 2017. Těším se na to.
- Úspěšné dokončení Whole30. Nebylo to snadné, ale nakonec se mi po dvou měsících podařilo dokončit 30-ti denní program Whole30. Velkou pomocí mi bylo, že jsem odstranil cukr ze svého jídelníčku již měsíc před začátkem programu. Proč to celé trvalo tak dlouho? Dvakrát se mi podařilo sníst nepovolenou ingredienci. Jendou jsem o tom nevěděl a podruhé jsem se sám rozhodl. Chtěl jsem se absolvovat program Whole30 z důvodu objevení nového stavu. Toho, který jsem už dávno zapomněl. Stavu, kdy mi po jídle není těžko, mám energii na rozdávání a netrpím zdravotními neduhy. Tohle všechno se podařilo a ještě jsem shodil 14 kilogramů. Celkem působivý výsledek za dva měsíce. Jak pokračuji dále po skončení programu? Zahrál jsem si na jo-jo a vrátil jsem se zase zpátky? Je pravda, že Vánoční svátky trochu zahýbali s mou hmotností a celkovým pocitem zdravím. Potvrdil jsem si, že cukr mi opravdu nedělá dobře a způsobuje 99 procent neduhů. Proto ho chci nadále vysadit ze svého jídelníčku a žít bez cukru. Program Whole30 určitě absolvuji i v roce 2017.
- Výrazný posun při cvičení. Ačkoli to tak vůbec nevypadalo, tak se mi při cvičení výrazně dařilo. První část roku jsem s ním hodně bojoval. Cvičil jsem sice pravidelně, ale nebyl jsem schopen se ani trochu posunout ve svých výkonech. Stagnoval jsem. Moje nálada byla na bodu mrazu. Cvičení jako takové mě ani moc netěšilo. Ve druhé půlce roku, kdy jsem objevil program Whole30 se začali dít divy. Najednou moje energie stoupala a byl jsem schopný postupně provádět složitější cviky. V listopadu jsem to ještě zpečetil absolvováním kurzu Naked Warrior v KB5 v Brně, který mi dal neskutečnou chuť posunout se ještě dále. Ale hlavně jsem dostal návod, který jsem si mohl prakticky vyzkoušet, jak zapojit celé tělo k vyšším výkonům. Funguje to.
- Možnost vést lidi a učit se. V dubnu 2016 jsem dostal možnost vést lidi a naučit se díky tomu novým dovednostem a znalostem. Absolvoval jsem několik manažerských kurzů a poznal nové kolegy, od kterých jsem čerpal jejich zkušenosti a snažil jsem se předat něco ze zkušeností svých. Samozřejmě bez toho, abych znalosti aplikoval v praxi by to nešlo. Proto jsem posouval postupně své hranice a procházel jednu zkoušku za druhou. Toto období pro mě a pro mé okolí nebylo lehké. A ještě dnes vím, že se mám hodně co učit. Ale jsem neskutečně rád, že mám možnost se rozvíjet i takovýmhle směrem. Se svými podřízenými chci komunikovat otevřeně tak, aby jsem měli vztah založený na důvěře. Jsem otevřený novým nápadům a kritice. Ale hlavně jsem se dostal na dráhu, kde musím překonávat hodně ze svých strachů, kterým jsem se předtím úspěšně vyhýbal. Děkuji za tuto lekci.
- Uvědomění si, že všechno nemusím zvládat sám. Pro mě velice důležité. Většinu života jsem byl zvyklý postarat se o sebe sám a spolehnout se pouze na sebe. Nežádat nikoho o pomoc a se svými problémy se poprat sám, protože přece nechci nikoho obtěžovat. Jenže co když už sám nebudu na své problémy stačit, co potom? Došlo to opravdu tak daleko, že jsem si musel uvědomit nepříjemnou pravdu. Na něco sám opravdu nestačím. Došel jsem k tomuhle závěru jen díky tomu, že mi život dal pořádný kopanec do zad. Pro mě to spíš bylo probuzení z hluboké iluze. Když jsem řekl nahlas: „Na tohle nestačím sám“, tak se mi neskutečně ulevilo. Jakoby ze mě spadlo obrovské břímě. Vyvolané emoce byly tak silné, že jsem potom plakal. Tohle uvědomění mě posílilo a dalo mi obrovskou možnost posunout se dále díky tomu, že můžu své problémy sdílet s někým jiným a ten mi může pomoci. Využil jsem nabízené možnosti a přihlásil se na jednu terapii, kterou jsou dlouho odmítal.
- Úspěšné uskladnění balíků slámy. V létě jsem měl velký úkol uskladnit balíky slámy na náš pozemek a všechno to zvládnout v časové tísni a s minimem pomocníků. Nakonec vše dopadlo jinak než jsem plánoval. Ale vůbec mi to nevadí. Dostalo se mi obrovské pomoci od rodiny i od kamarádů a všem jsem velice vděčný. Teď na to vzpomínám s úsměvem, ale když jsem byl přímo v situaci, že po celém dni odvážení balíku z pole mi jich zbývá něco lehce pod půlkou a pomalu ale jistě začíná pršet, přepadla mě náhlá úzkost. Nemohl jsem nic dělat a byl jsme jako opatřeny. Vyhrkly mi slzy beznaděje. Naštěstí jsem měl kolem sebe příbuzné a ti mě dokázali uklidnit a svou pozitivní energií naladit k další práci. Nic není nakonec tak černé, jak se zdá. Balíky postupně proschli.
Na čem můžu nadále pracovat
- Komunikace s dětmi. Oproti minulému roku se moje komunikace směrem k dětem zhoršila. Chybí u ní velká míra pochopení a empatie. Je to něco, co mě hodně trápí, protože velice stojím o vztah s dětmi založený na důvěře a porozumění. Jenže se mi to poslední rok moc nedaří. Častokrát mě vytáčí, že něco není tak, jak jsme si představoval. Nedokážu dost dobře naslouchat. Vím na co se mám zaměřit. Hlavní neduh je přemíra moralizování. Chci na sobě pracovat, abych se zase přiblížil svým dětem.
- Používat svůj vnitřní hlas. Myslel jsem si, že svůj vnitřní hlas poslouchám a žiji s ním v souladu, ale byl to pouze přelud v mé choré mysli. Sám sebe jsem obelhával. Nedokázal jsem být v mnoha situacích sám sebou. Raději jsem svou osobnost potlačit. Přijal jsem jiný názor, i když jsem s ním vnitřně nesouhlasil. Sám sebe jsem manipuloval. Dostal jsem k Vánocům knihu Srdce muže, kterou jsem stačil ani ne za týden přečíst. Doslova jsem ji hltal. Jsou v ní popsané příběhy různých můžu, každý sám za sebe. Tyto příběhy jsou ale popisovány zcela do hloubky a zcela upřímně. Muži odhalují svoje nitro a své pocity. Byla to pro mě asi nejdůležitější kniha kterou jsem přečetl. Díky ní jsem si uvědomil, že nežiji zcela svůj život. Mám v plánu postupně přivést svůj vnitřní hlas na světlo a nechat ho vzkvétat.
- Pravidelnost cvičení. Jak jsem se postupně ve cvičení zlepšoval a zvládal jsem těžší cviky, tak se pomalu začala snižovat pravidelnost mých tréninků. Za měsíc prosinec jsem cvičil snad pouze jednou. Tohle je velký propad ze cvičení 2-3x za týden. Zajisté tento úpadek souvisí s mou krizí existence. Na konci roku jsem nevěděl, kdo jsem a kam vlastně směřuji. A je to jen velká škoda, protože cvičení mi dávalo obrovskou sílu. Díky tomu jsem byl schopný zvládat den daleko lépe, protože jsem se nabil pozitivní energií. Takže pro rok 2017 si dávám závazek více pravidelného cvičení.
Závěrem
Uplynulý rok 2016 byl pro mě plný zkoušek a nových zážitků. Jsem za všechno rád. Do budoucna vím, které oblasti můžu vylepšovat. Pro rok 2017 mám několik plánů, které ještě nechci odhalovat. Až bude pravý čas, tak se s vámi velice rád podělím, co chystám. Přeji vám radostný a intenzivní rok 2017.
Minulé rekapitulace roku:
Poděkování za úvodní fotografii: David Hepworth via Flickr cc