Říkat dětem pravdu?

Pokud máte děti stejně jako já, asi už jste řešili otázku, zda jim říkat pravdu nebo mlžit v některých nesnadných situacích. Samozřejmě se svými dětmi chci navázat vztah na důvěře, ale ta bez pravdy nefunguje. Když svůj pohled otočím a budu se chvíli koukat na svět skrz dětské oči, tak bych nikdy nechtěl, aby mi rodiče lhali. Čekám od nich pravdu, protože jsou to přeci rodiče a není potřeba, aby mi něco tajili. Jenže moji rodiče i prarodiče používali lež k budování poslušnosti, jejíž hlavním hybatelem byl strach. Zaseli semínko strachu a nechali ho klíči, až z něj byl obrovský strom, na který jsem se neodvážil vylézt a rozhlédnout se kolem.

Čerti ve sklepě

Takový jeden ze strachů, na který si vzpomínám bylo, že máme ve sklepě čerty, a jestli nebudu hodný, tak si pro mě dojdou. Celkem nevinně vypadající hra dospělého na malém dítěti. Jenže pro mě tento strach byl nepříjemný do takové míry, že jsem nechtěl do sklepa chodit ani pro zavařeniny, o které mě požádala babička. A to vedlo k dalším problémům s mou poslušností. Neplnil jsem přání dospělých, tak jak by si představovali, díky tomu, že ve mě vyvolali strach. A já jsem měl tento strach překonat, abych přání splnil. Ale chraň mě ruka páně, abych zlobil, to by zase došli do sklepa pro čerty.

Je opravdu nutné dětem lhát a budovat v nich strach? Myslím si, že není. Pár dní zpátky jsme se s Luckou připravovali na první Mikulášskou nadílku pro Julinku. Domluvili jsme se s místní partou, která obchází rodiny a naděluje dětem, co jim rodiče připravili. Když jsme se o tom v pondělí odpoledne 5.12. s Luckou bavili podrobněji, tak jsme přišli na to, že by bylo fér zeptat se Julinky, jestli vůbec ona stojí o to, že za ní přijde Mikuláš, anděl a čert. Také jsme spolu mluvili o způsobu, jak k tomu přistoupit. Můžeme jí třeba říkat, že čerti jsou skuteční a odnášejí zlobivé děti, stejně jako to dělali naši rodiče. A nebo jí můžeme říci pravdu s tím, že se jedná o obyčejné kluky, kteří si na sebe vzali masky a obcházejí dětičky, protože je to u nás takový zvyk. Zvolili jsme variantu s pravdou uvnitř. Julinka se rozhodla, že chce, aby jí Mikulášská výprava navštívila.

Musím přiznat, že kluci měli masky opravdu krásně vyvedené. Opravdu vypadali velice realisticky. Došli jsme je s Julinkou přivítat. Její reakce byla taková, že se opravdu bála a nedokázala ze sebe vysoukat ani básničku, kterou doma předtím v klidu odříkala. Ale to vůbec nevadí. Pro mě je hlavní, že až jí jednou pošlu pro zavařeniny do sklepa, tak se nebude bát, že tam na ní bude čekat čert nebo že ho na ní pošlu, když bude zlobit, protože sama ví, že jsou to jenom lidé v převleku.

Jak to máme s Vánoci

Na Vánoce jsme se domluvili neříkat pravdu zcela. Dárky dětem nosí Ježíšek, ale dospělí si dávají dárky sami. Až holky trochu povyrostou, chceme jim sdělit, jak to všechno doopravdy funguje. Zatím ale ne. Rozhodli jsme se vydat touhle cestou. Takže jestli říkat dětem pravdu nebo ne záleží vždycky na vás.

 

Poděkování za úvodní fotografii: Igráček EFKO via Flickr cc

internet-mail-800px

Nenechte si utéct nejnovější články

Každý čtvrtek publikuji nový článek na téma osobního rozvoje a růstu. Pro inspiraci a lákající k aktivitě. Všechny jsou původní a originální. Všechny jsou 100% prožité a vyzkoušené. Vyplňte vaše jméno a emailovou adresu, na kterou vám budu posílat aktuální články, aby vám nějaký neunikl.