Svátek zamilovaných

14. února, svátek všech zamilovaných, den svatého Valentýna. Jak nádherný den na to někomu udělat radost a obdarovat ho, překrásnou květinou, něčím sladkým, nebo rovnou drahým prstenem či náhrdelníkem. Není jiného dne v roce, kdy si muži vzpomenou na své drahé polovičky a začnou jim nakupovat horem spodem spoustu dárků. Když jsem šel zrovna 14. února kolem květinářství nestačil jsem se divit. Takovou frontu jsem tam ještě nezažil. Za sebou v řadě stálo asi 10 mužů kteří čekali, až dostanou požadovanou květinu.

Prodavačky měli samozřejmě radost, protože takovéhle tržby zase dlouho nezažijí. Jenže co vede lidi k tomu, aby si jeden den v roce kupovali květiny a dárky a chovali se k sobě ohleduplně? Proč se takhle nechovají každý den? Máme jako lidé potřebu mít v kalendáři zaznamenáno, kdy je potřeba pro ženu koupit květiny a obdarovat jí. Když jsme to udělali, tak máme zase na rok pokoj. Není škoda smrsknout tyto chvíle obdarovávání a ohleduplnosti do jediného dne v roce?

Pryč se svátkem dávání darů

Osobně jsem se svátku zamilovaných vyhýbal, jak jen to bylo možné. Zcela jsem ho bojkotoval a nehodlal jsem se účastnit tohoto materialistického svátku, který podporuje konzum a impulzivní nakupování. Je to stejné jako s Vánocemi. V kalendáři je požadované datum, tak musíme zase nakoupit dárky. Nechtěl jsem se tohoto účastnit a nechat si nařizovat, kdy mám komu co pořizovat. Dokonce jsme se s manželkou domluvili, že nebude tento svátek slavit.

Jak je ale možné, že jsem jí nedal k svátku zamilovaných květiny, nebo alespoň chutnou čokoládu? Nebude jí to líto, když téměř každá žena dostane nějaký dárek. Možná jí to líto bude, ale jistě to přežije. Na druhou stranu jí mohu dát a dávám květiny kdykoliv jindy. Prostě si vyberu jakýkoliv den a květiny nebo nějaký malý dar jí prostě dám. A nemusí to být jen jednou v roce. Může to být každý měsíc, nebo každý týden. A to pak začíná být zajímavé. Vypadá to, jako by se karta obracela. Kolik žen dostává květiny každý měsíc, nebo každý týden. Těch už bude určitě méně.

Obdarovávat nečekaně

Být obdarovaná na svátek svatého Valentýna je vcelku obvyklá věc. Dalo by se říci obyčejná. Ale dostávat květiny v průběhu roku, tak to není běžné. A to je přesně důvod proč Lucce dávám květiny, kdy se mi zachce a ne když mi kalendář nařizuje, že bych to měl dělat.

A stejně tak i z druhé strany od ní dostávám malé dary v podobě oblíbené čokolády nebo tyčinky, kterou mám rád, když sama má chuť mě nějak obdarovat. A tohle se mi líbí. Nenechat si nic nařizovat, ale dělat radost po celý rok.

Dnes už ke svátku zamilovaných nemám takový odměřený přístup. Lucka ode mě něco dostane. Většinou to není květina, protože se mi nechce čekat ve frontě. Ale určitě něco, co potěší. Nekončí to však tím, že mám zase na rok vystaráno. Další možnost k obdarování a laskavostem nemusí trvat tak ukrutně dlouho.

A jestli kupujete květiny pro svou drahou polovičku jen proto, že se to musí, tak to nedělejte. Kupte jí květiny až sám budete chtít.

 

Poděkování za úvodní fotografii: Bruno Aguirre via unsplash cc

internet-mail-800px

Nenechte si utéct nejnovější články

Každý čtvrtek publikuji nový článek na téma osobního rozvoje a růstu. Pro inspiraci a lákající k aktivitě. Všechny jsou původní a originální. Všechny jsou 100% prožité a vyzkoušené. Vyplňte vaše jméno a emailovou adresu, na kterou vám budu posílat aktuální články, aby vám nějaký neunikl.