Nedávno jsem měl s Luckou rozhovor ohledně naší minulosti. Jaké to byla na začátku, když jsme se poznali a postupně se začali více a více potkávat. Teď když o tom přemýšlím, tak je to celkem úsměvné. Dostali jsme se do mnoha situací za tu dobu co spolu jsme a vždy jsme je dokázali vyřešit.
Zrádné doporučení
Vzpomínám si na jednu věc, která mi utkvěla v paměti. Jednalo se o důrazné doporučení Lucčiny mamky ohledně mužů, a jak s nimi jednat. Doporučovala Lucce, aby počítala s tím, že muž musí vždycky vědět co žena chce. A to důležité, žena mu o tom nemusí ani říci. Pokud zrovna čte tento text žena dejte mi prosím vědět, jestli vám to také někdo říkal.
Asi bych měl upřesnit, jak jsem to vlastně zjistil. Bylo to v době, kdy se Lucka nechovala úplně příjemně a já jsme si lámal hlavu nad tím proč se tak děje. Nakonec je nejlepší se zeptat. Tak jsme se tedy zeptal a dozvěděl jsem se, že nedělám to co si ona myslím, že bych měl dělat. Podotýkám, že tohle není vtip. Je to vážná věc. Jenže pro Lucku byla samozřejmost to, co jí pověděla její mamka, že přece muž má vždy vědět co žena chce. Takže se podle toho chovala. Ale pro mě to samozřejmost nebyla. Dokonce jsem nevěděl, jakým způsobem se můžu dozvědět o tom, co by chtěla, aniž by mi to neřekla. Několikrát jsem jí vysvětloval, že neumím číst její myšlenky, takže je pro mě velice obtížné i odhadnout co se jí honí hlavou.
Ještě několikrát jsme absolvovali spolu rozhovory na téma čtení myšlenek toho druhého. Postupně Lucka uznala, že si nedělám legraci, a že doopravdy nemám žádný možný způsob, jak bych se mohl dozvědět co vlastně chce, aniž by se ona sama o tom přede mnou zmínila. Dostali jsme se tedy do stavu, kdy si říkáme nahlas co chceme od toho druhého a snažíme se nepředpokládat, že by to mohl vědět. Chce to praxi a hlavně by to nešlo bez toho, kdybychom si na začátku nepromluvili a neujasnili si jak to je.
Předpoklady nás obklopují na každém kroku
To mě přivádí právě ke zmíněným předpokladům. Sám jsem se jich také nevyvaroval. Sice mi doma neříkali, že ženy mají vědět co muži chtějí, i když si někdy myslím, že to ženy ví. Ale také předpokládám dost věcí, aniž bych si je nějak ověřil.
Většinou se to týká chování druhých lidí. Hlavně toho, že předpokládám, že by se nějak měli chovat a oni se tak nechovají. Ale postupně se to zlepšuje. Stále častěji si tuto skutečnost uvědomuji a snažím se s ní pracovat a říci si, že nemám předpokládat.
Jsou to hlavně situace, kdy je mi chování lidí nepříjemné, tak předpokládám, proč se tak chovají. Jenže nic nemůže být dál pravdě. Jak jsem psal výše, stačí se zeptat. A když toto udělám, tak se dozvím kolikrát pravý důvod, který se diametrálně lišil do mého předpokladu. Přivádí mě to k poznání, jak toho málo vím o druhých, a jak je moje mysl aktivní, když si má domýšlet. Fantazii se opravdu meze nekladou. Jenže takhle to nejde. Nemůžu soudit člověka, a už vůbec ne na základě nějaké domněnky. Je to velice nebezpečné.
Snažím se dávat pozor na to, jestli si něco domýšlím, nebo si zjišťuji fakta. Je dobré znát pravdu, ať už je jakákoliv.
Poděkování za úvodní fotografii: SuperCar-RoadTrip.fr via Flickr cc