Je snadné sedět na gauči a nic nedělat. Je snadné cpát se neustále brambůrky a sladkými tyčinkami. Je snadné nadávat na svou situaci a nic s ní nedělat. Lidé mají rádi řešení, která po nich samotných mnoho nepožadují. Snadné záplaty na jejich problémy.
Na konci naší cesty poznáme, že jsme to, co děláme nejvíc a často. Když ležíme a bezmyšlenkovitě sledujeme televizi každou volnou chvíli cvičíme se na sledování televize, nic jiného. Když se přejídáme a cpeme neustále sladkým cvičíme se na to být obézní, pomalí, bez energie. Když neustále nadáváme na svět kolem sebe cvičíme se jen na to vidět vše špatné a nic dobré. Potom nám svět připadá jako nehezké místo k žití.
Změna je postupná
Cesta z tohoto začarovaného kruhu existuje. Spočívá v pravidelném vykonávání činností, které nám mají život zlepšit, prozářit. Je to zcela stejné jako s negativními vlivy na náš život. Když jsou aplikovaný pravidelně, tak se naše kvalita života výrazně zhoršuje. Je to ale postupný proces, a když jste jeho každodenní součástí, tak si ho těžko všimnete. Pokud ale svůj aktuální stav zhodnotíte s jiným okamžikem v minulosti, můžete zahlédnout pravdu. Nejsnazší způsob je podívat se do zrcadla, a když už se ani do něj nevejdete, a v minulosti to tak nebylo, tak jste přišli na svou změnu.
Je možné se změnit. Je možné žít jinak. Sám jsem toho příkladem. Největším nepřítelem změny jsou vysoká očekávání v rychle dosažené výsledky. Pocit, že když to nejde hned, tak to určitě nepůjde. Jenže v tomto momentě je potřeba si uvědomit, jak dlouhou cestu jste urazili, a co všechno jste udělali pro to, aby jste se dostali do stavu ve kterém se teď nacházíte. Břicho vám taky nenarostlo přes noc. Museli jste na tom nějakou dobu pracovat, i když třeba pasivně, ale práce z vaší strany tam jistojistě byla.
Vlastní zkušenosti s opakováním
Vím to moc dobře, taky jsem dlouho pracoval na tom, abych měl kulatou postavu, abych měl obtíže se hýbat, abych se sám na sebe nechtěl dívat v zrcadle a nedej bože, abych se ukázal venku bez trička. Jenže to všechno bylo pro mě svazující a velice nepříjemné. Večer jsem si vždycky dával sladkou tečku za uplynulým dnem v podobě sladké tyčinky nebo zmrzliny. Kolikrát se stalo, že ta tečka byla skoro tak velká jako dopravní značka. Ztěží jsem se hýbal. Většinou jsem jenom seděl nebo ležet. Pohyb se limitně přibližoval nule. V tomto módu jsem žil celkem dlouho. Těsně před narozením mé dcery jsem se rozhodl s mým stavem něco udělat, protože jsem chtěl být s ní, až bude vyrůstat, hrát si s ní a dovádět. Ne jen sedět na lavičce a sledovat jí. A v té chvíli jsem se rozhodl, že se změním, že budu na sobě pracovat, že to chci jinak než to bylo.
Opakování matka nejen moudrosti
Začal jsem postupně se cvičením a cvičil jsem třikrát v týdnu. Pravidelně. Když jsem jednou vynechal, tak jsem si zacvičil hned jak to bylo možné. A takhle to už dělám něco přes tři roky. A musím říct, že to funguje. Cítím se daleko lépe než na začátku a mám daleko více sil. Taky dělám pokročilejší cviky. Prostě to funguje, ale vyžaduje to ode mě jednu věc, a tou je abych se vždycky ukázal a začal cvičit. Jednoduché že. Vlastně to funguje stejně jako když jsem přibíral. Jen jsem si místo přibírání zvolil, že budu tělo zpevňovat.
Stejně to funguje i s jídlem, je potřeba pravidelně se stravovat tím, co dělá tělu dobře a omezit přísun pokrmů, které mu dobře nedělají. To je celé kouzlo a je potřeba to opakovat. Není to dieta, která jednou skončí, a pak zase najedu na staré stravovací návyky. Je to kompletní změna stylu života.
Pravidelná a opakovaná činnost má největší vliv na naše tělo i nás samotné. Záleží jen na vás, jaká činnost to bude. Chcete dál sedět na gauči, cpát se a nadávat? Nebo chcete změnit svůj život? Každá cesta začíná prvním krokem.