Je to přesně tak, jedné co mě po ránu spolehlivě zahřeje je ledová sprcha. Ač by se to mohlo zdát právě naopak, tak ledová sprcha je něco, co mě hned na začátku dne dokáže nakopnout a zahřát nejen u srdce. Ale nejdříve se vraťme do útlého mládí tam, kde všechno začalo.
Poprvé jsem více začal experimentovat s chladem, když jsem byl ještě na prvním stupni základní školy. Bylo to zrovna za časů krutých zim, když jsme po tělocviku měli vyrazit na oběd přes areál školy. Vzpomínám si, jak jsem byl celý rozpálený a potřeboval jsem se zchladit. Jediné, co mě v té chvíli napadlo, bylo sundat si čepici a strčit si hlavu do závěje sněhu. Tak nějak podvědomě jsem čekal, že mi bude lépe. A taky bylo, jenže jenom chvíli. Nedlouho potom, co jsem svou rozpálenou hlavu strčil do sněhové závěje a ona se mi ochladila, začala postupně pálit, až mi to bylo velice nepříjemné a musel jsem svou hlavu chtě nechtě vyndat zase ven. Ale ten pocit, když čekáte, že vám bude zima a najednou, to začne pálit si pamatuji dodnes.
Tábornické zkušenosti
Postupně jsem přicházel chladu na chuť a prozkoumával jsem kolik ho moje tělo snese. Vzpomínám si na doby táborů, kdy jsme se klubem českých turistů jezdili o prázdninách do přírody a vyváděli jsme rozličné alotrie. Samozřejmě nám také vedoucí připravili celotáborovou hru, při které jsme sbírali body za různé aktivity. Jedna z těchto aktivit, bylo i koupání se v ledové řece ihned po probuzení. Museli jsme ve vodě vydržet, alespoň minutu, aby jsme za ten den dostali slibované body a bylo potřeba absolvovat koupání v ledové řece po tři dny.
Vím zcela jistě, že jsem ve vodě vydržel daleko déle než byl požadovaný limit. A taky jsem ledové koupání neabsolvoval pouze po tři dny, ale po celé trvání tábora. Prostě se mi pobyt v ledové řece zalíbil. Samozřejmě jsem na konci tábora dostal ocenění ledového muže za to, že jsem ve studené vodě vydržel opravdu dlouho.
Vítání jara
Velice rád jsem také provozoval takzvanou aktivitu otevírání rybníků (sám jsem si to takhle pojmenoval). Jedná se o sváteční vkročení do ledové vody v době, kdy se ostatní plouží ještě v zateplených bundách. Oblíbil jsem si tuto činnost, už jen pro samou zábavu, když vylezu ze studené vody a lidé kolem mne jen nevěřícně kroutí hlavou a ještě více se choulí do svých vyhřátých bund a svetrů, jako by jim snad měla být větší zima, už jenom pohledem na mě, jak vylézám z rybníku. Otevírání rybníku se snažím praktikovat každý rok, ale poslední dobou se stává, že mě někdo předběhne. Mám radost z toho, že jsou podobní nadšenci do vodních radovánek jako já.
Po sauně jen ledovou koupel
Na podzim a v zimě rád chodím do bazénu si zaplavat a relaxovat v sauně. Vždycky po saunování se těším do ledového bazénku. Voda je opravdu ledová a po horku v sauně velice blahodárná. Ponořím se do vody a nechám koukat jenom hlavu a začnu zhluboka dýchat. Ledová voda mě celého obepíná a studí. Postupně se tělo uklidňuje a na chlad si přivyká. Takhle vydržím několik minut. A potom hned zase do sauny.
Nedávno jsem začal s ledovými sprchami po ránu a musím uznat, že to bylo pro mě velice dobré rozhodnutí. Začnu den se studenou vodou a díky ní se plně probudím a jsem zcela bdělý. Aktivně prodýchávám, když mi proud studené vody teče po těle a tím se postupně zahřívám a na zprvu nepříjemnou teplotu vody si zvykám. Po chvilce mi už nepřijde sprchování studenou vodou nekomfortní. Odcházím s pocitem radosti v celém těle. Ale je pro mě velice důležité, abych tuto činnost prováděl sám a plně se na ní mohl soustředit a nebyl nikým a ničím rušen. Je to pro mě malý ranní rituál velkého klidu. Pokud chcete také poodstoupit ze své komfortní zóny a udělat něco, co se může na první pohled zdát nepříjemné, dejte ledové sprše ve svém životě šanci.
Poděkování za úvodní fotografii: Seth Doyle via unsplash cc