Je to k nevíře, ale zase se rok s rokem sešel. Tentokrát mi to přišlo daleko rychleji než předchozí rok. Možná je to jen zdání, nebo bylo v uplynulém roce co dělat. Stalo se toho hodně. Vypíchnu tu jenom několik věcí, které mi utkvěli v paměti a nějakým způsobem mě ovlivnili. Ať už pozitivně nebo negativně. Dámy a pánové toto je moje osobní rekapitulace uplynulého roku 2019.
Co se povedlo:
- Absolvoval jsem kurz Mužská síla. Na začátku ledna 2019 jsem nastoupil do kurz Mužská síla a potom zhruba každé 2 měsíce jsme se setkávili. Byla to víkendová setkání a v létě jsme dokonce byli na 10 dní v lese. Ještě tento rok dojíždí kurz, ale už je to v pomalejším tempu, setkáme se v únoru a potom někdy v létě se vrátíme na místo činu. Úplně asi ještě nedokážu zhodnotit všechy přínosy tohoto kurzu a nechám si je potom na samostatný článek. Rozhodně jsem poznal partu chlapů, na které je spoleh a do jaké míry jsem je stačil poznat jsem si sám nikdy nepředstavoval, že bude možné. Prošel jsem jistě za ten uplynulý rok velkou změnou. Chovám se jinak a cítím se jinak. A musím říci, že jsem sám sebe poznal zase o něco více a dokážu pochopit, proč některé věci dělám určitým způsobem.
- Poznal jsem partu chlapů se kterými se rád setkávám. Na kurzu Mužská síla vznikla silná pouta, které jsem si nepředstavoval, že bych v životě, ještě mohl mít. Jistě za to mohou prožitky, které jsme spolu po celou dobu kurzu měli a ty nás stmelovali dohromady. Navázal jsem nová přátelství a za to jsem velice rád. Protože po pravdě v mezilidských vztazích nejsem zrovna profesionál a navázat s někým blízký vztah nebylo pro mě nikdy lehké. Takhle skupina je složená z chlapů různého věku, profesí a zálib a dohromady tvoří zajímavý obraz. V reálném životě bychom se možná nikdy nepotkali, ale díky kurzu jsme se k sobě dostali a můžeme vzájemně čerpat inspiraci a pomoc. Nebo se prostě jen tak sejít nad pivem a od srdce si popovídat. Díky za to.
- Začal jsem navštěvovat lekce MMA. Když jsem na kurzu dostal v rámci mužských her první ránu do nosu, tak se ve mě něco zlomilo a řekl jsem si, že takhle to tedy nechci (dostávat do nosu), ale že chci umět, jak někomu v případě potřeby dát ránu. Celkově boj na blízko pro mě byl velice lákavý. Ale odolával jsem mu léta, protože jsem si na jeho výcvik nikdy nenašel čas. Teď jsem věděl, že je správná chvíle a zapsal jsem se tedy do Brněnského Jetsaam Gymu na tréninky MMA. Jsem samozřejmě začátečník a docházím jednou za týden, když to vyjde. Ale je to pro mě velice energizující hodina cvičení. Když jsem začínal na konci prázdnin měl jsem možnost trénovat i s profesionály. Díky tomu, že byli spojené lekce pro všechny musím říci, že dostat ránu od profíka je velice nepříjemné. Ještě teď si vzpomenu na monokl, co jsem měl na oku, protože jsem se dostatečně nechránil. Ale dobře mi tak, příště si to budu už pamatovat.
- Věnuji se téměř rok denní meditaci. Za meditaci jsem obzvláště rád. Mám pocit, že díky ní jsem se zklidnil a uvolnil v porovnání s mým stavem než jsem začal meditoval. Ale je to velice subjektivní pocit. Každý den ráno si sednu na podložku a několik minut se věnuji tiché meditaci, kdy sleduji svůj dech. Aktuálně provádím meditaci 10 minut. Začínal jsem asi na 5 minutách. Je docela výzva si najít prostor po ránu, aby mě nikdo nerušil hlavně tedy o víkendu, kdy si rád přispím. Holky se již naučili, že ráno, když jsem zavřený v pracovně, tak mě namají rušit, nebo se ke mě mohou v tichosti přidat. Takhle jsme to již párkrát absolvovali a bylo to příjemné. Začínal jsem s meditací, abych se uklidnil a dostal se více k sobě a postupně zjištuji, kolik má meditace vlastně ještě dalších pozitivních účinků nejen na mysl, ale i na tělo. Začal jsem totiž číst knihu Pospěš si a medituj, tak jsem o něco chytřejší.
- Pokračuji ve studené sprše a dal jsem si na podzim i koupání v ledovém zatomepném lomu. Brrr. Přesně tak. V létě máme rozhodně studenou vodu teplejší než teď v zimě. O to je to větší zážitek tam vydržet. Ale stejně je mi sprchování v ledové vodě příjemné i když se nemusím podle toho tvářit. Pokračuji v tom z vesela dál a ještě určitě budu. V listopadu jsem měl možnost se vykoupat v zatopeném lomu a to byla jízda. Celé akce byla umocněná ještě tím, že nás byla parta a hecovali jsme se, kdo vydrží déle. Pozitivní účinky: není mi hned zima a dokážu dlouho chodit jen v tričku, když ostatní již mají na sobě bundy. Nejsem tak často nemocný. Tělo se otužuje a to se hodí.
Co se zas tak nepovedlo:
- Nepřispíval jsem, tak pravidelně jak bych chtěl, na svůj blog. Pokud mě sledujete pravidelně, tak jste si toho jistě všimli. Bylo to hlavně z toho důvodu, protože jsem měl pocit, že nemám co říci. Měl jsem některá témata, ale necítíl jsem se, že bych je měl zpracovávat. Rozhdoně je pro mě lepší, že jsem měl takovou pauzu, než abych psal pravidelně ale bláboly. Kolikrát jsem se také přistihl, že už je čtvrtek a já jsem zapomněl vydat článek. Nějak rychle čas plynul.
- Viděl jsem více filmů než bych chtěl a méně jsem četl. Ano je to pravda. Rok 2019 jsem shlédl nespočet filmů, ale přečetl jen nekolk knih. Oproti minulým rokům velký pokles v celkově přečtených knihách. Je to škoda, protože knihy rád čtu a dozvídám se z nich nové věci. FIlmům jsem se věnoval hlavně večer, kdy jsem si chtěl „odpočinout“. Jenže, co si budeme povídat, stejně si člověk neodpočine. Takže jsem kolikrát u filmu usnul a musel jsem ho dokoukávat třeba na třikrát. A takový přerušovaný spánek taky není úplně nejlepší na odpočinek a celkouvou regeneraci organismu.
- Přístup k dětem. Nejdříve hodně volný, poté zase otočka o 180° a hodně utažený. Ke konci roku se to zvolnilo a pomalu si hledám místo někde mezi těmi dvěma extrémy, které mi bude vyhovovat. Samotného mě to štve protože jsou to naše děti a rád bych si k nim našel cestu. Věci na které nejsem hrdý jsou křičení a vyčítání. Celé je to vlastně o pochopení toho druhého. V tomhle se mám ještě hodně co učit. Snažím se změnit přístup a aplikovat méně křičené a vyčítání a na druhou stranu přidat více naslouchání tomu, co děti potřebují. Pracuji na tom.
- Hodně plánů a málo realizaci. V roce 2019 jsem měl dost naplánovaných věcí, které jsem chtěl udělat. Například domeček na stromě pro holky. Jak myslíte, že to dopadlo. Samozřejmě domeček ještě nestojí. Alespoň jsem jim tam přidělal houpačku a koupil jsme silnější lano po kterém mohou šplhat. A takhle to bylo s velkým počtem plánů uplynulého roku. Hodně na vině je lenost a odkládání. Další problém nejspíš bude v nedobrém plánování. Člověk prostě od přírody neumí předpovídat budoucnost a buď si toho nabere moc, nebo málo. Své plány na rok 2020 značně okrouhám.
Výhled na rok 2020, aneb co mě čeká a nemine.
- Rekonstrukce. Čas se neúprosně posunul a mě čeká rekonstrukce našeho domu. Je v tom hodně plánování, domlouvání a hlavně času. Většina věcí, které byly potřeba splnit jsou již hotovy a od jara nás čeká boření a budování. Na jednu stranu se těším, že se náš dům promění na druhou stranu mám z celého procesu trochu obavy, které jsou hlavně způsobeny tím, že jsem ještě nikdy toto nepodnikal. S rekonstrukcí souvisí, že se přesuneme zhruba na třičtvrtě roku do maringotky, kde budeme po dobu rekonstrukce bydlet. My čtyři na malém prostoru. Držte nám palce, ať se nepřizabijeme.
- Pravidelné psaní. Mám teď několik témat, kterým bych se chtěl věnovat, tak je budu postupně přidávat na stránky. Věřím, že budou postupně přibývat i další témata a já budu mít materiál na celá rok.
- Tábor pro děti a otce. Někdy v létě chystá kamarád tábor pro děti a otce. Bude to taková komornější akce. Mám příležitost zapracovat na svém vztahu s holkami. Už se těším až budeme spát ve stanu a podnikat různá dobrodružství.
Děkuji vám za přízeň a těším se s vámi na další rok 2020, který je před námi.